Věřitelé. Manželství jako nelítostný boj o moc ve hře Augusta Strindberga. V hlavních rolích Dana Černá a Ivan Trojan

August Strindberg dominoval švédské literární scéně od počátku své dráhy. Bořil ustálené konvence a mýty – zejména ty, které panovaly o rodině, manželství a vztazích mezi mužem a ženou. Komorní jednoaktovka Věřitelé z roku 1888 je další Strindbergovou hrou, ve které líčí manželství jako nelítostný boj o moc. V tomto zápase není místo pro shovívavost, kompromis nebo dokonce odpuštění, naopak, pokud podobným citům jeden z partnerů podlehne, druhý protivníkovy slabosti využije, aby ho zasáhl na nejbolestivějším místě.

Hra začíná zdánlivě bezstarostným setkáním dvou přátel – staršího Gustava a mladšího Adolfa, malíře, který se v lázeňském hotelu právě zotavuje z fyzického i psychického zhroucení. Zpočátku se zdá, že zkušenější Gustav pomáhá Adolfovi znovu získat ztracenou rovnováhu, ale velmi brzy se do jejich rozhovoru začnou vkrádat nebezpečné tóny. Gustav začne Adolfovi dokazovat, že do stavu absolutního vyčerpání ho přivedla jeho manželka Tekla, která z něj vysála všechnu mužskou i tvůrčí sílu.

Když Gustav přítele donutí, aby se na Teklu podíval novýma (to znamená Gustavovýma) očima, zaseje do mladého muže pochybnost o ženině věrnosti. Zoufalý manžel požaduje důkaz a Gustav nabídne, že ho opatří – stačí, když bude Adolf z vedlejšího pokoje přihlížet výstupu, který jeho přítel sehraje s Teklou. Tak pozná pravou povahu své ženy i hloubku citu, který k němu chová. Líčit dál následky Gustavovy ďábelské intriky by znamenalo připravit posluchače o rozuzlení Strindbergovy méně známé, ale skvěle vystavěné komorní hry.

Rozhlasovou inscenaci Věřitelů natočila režisérka Kateřina Dušková v překladu Františka Fröhlicha a postavy manželského trojúhelníku svěřila Ivanu Trojanovi, Janu Medunovi a Daně Černé.