Vědci připravili antivodík k výzkumu
Podle současných fyzikálních teorií existuje v přírodě kromě hmoty i antihmota - každá základní, fundamentální částice má i svou antičástici, která má být jakýmsi jejím zrcadlovým obrazem.
K protonu tak existuje jeho protějšek zvaný antiproton, k elektronu pozitron atd. Je však nesmírně obtížné antičástice zkoumat, protože při setkání s běžnou hmotou tzv. anihilují, přestávají existovat. Přesto se nyní vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN poblíž Ženevy podařil husarský kousek: dokázali připravit atomy antivodíku a udržet je na neuvěřitelných tisíc sekund. To už je dostatečně dlouhá doba na to, aby je mohli detailně studovat. Jana Olivová se zeptala doktora Jiřího Rameše z Fyzikálního ústavu Akademie věd, jak toho fyzikové dosáhli - a jaké vlastnosti mají prokazovat částice hmoty a antihmoty.
Nejposlouchanější
-
Helena Albertová: Nelaskavé hry. Nejen náhoda svede hrdiny tragikomedie do zchátralé restaurace
-
Mario Vargas Llosa: Pantaleón a jeho ženská rota. Satira o dokonalém nevěstinci v armádních službách
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
