Válečný kůň – Fakta a fikce

Její název zní Válečný kůň – Fakta a fikce. Inspirací pro její vznik byl úspěšný román z roku 1982 anglického spisovatele Michaela Morpurga (* 1943) Válečný kůň a zejména divadelní adaptace Nicka Stafforda, jež měla svou premiéru v londýnském National Theatre v říjnu 2007. Od té doby vidělo drama Válečný kůň na různých divadelních scénách v metropoli nad Temží více než milion diváků včetně královny Alžběty II., která hru shlédla spolu se svým manželem princem Filipem v říjnu 2009 v New London Theatre. O rok dříve, v listopadu 2008, se román dočkal také rozhlasového zpracování, jehož se ujalo BBC Radio 2.

„Jsem velmi potěšen, že Národní armádní muzeum uspořádalo tuto speciální výstavu o válečných koních,“ řekl při zahájení expozice Michael Morpurgo. „Když jsem knihu před třiceti lety psal, chtěl jsem vyprávět příběh první světové války jiným způsobem, ne očima vojáků nebo lidí, kteří tehdy žili. Chtěl jsem být odlišný. Zaujala mne otřesná skutečnost, že během války zahynulo nebo muselo být utraceno na půl milionu britských armádních koní. Román Válečný kůň je jejich příběh.“

Kniha je fiktivním příběhem Joeyho, koně mladého farmáře Alberta, který ho na počátku válečného konfliktu musel prodat britské armádě.Výstava se však nevěnuje pouze první světové válce, ale přibližuje historii kavalerie již od bitvy u Hastingsu v roce 1066. Nezapomíná ani na neblaze proslulý útok lehké kavalérie z 25. říjen 1854 během krymské války. Připomíná, že její tragický výpad, známý i ze stejnojmenného filmu s Davidem Hemmingsem v hlavní roli, zastínil naopak úspěšný útok těžké jízdní brigády, který se uskutečnil ve stejný den. Útok lehké kavalerie také o více než čtyřicet let později, v roce 1897, ztvárnil ve své olejomalbě anglický malíř a ilustrátor Richard Caton Woodville (1856–1927).

Dozvíme se rovněž, že první Victoria Cross, nejvyšší britské vojenské vyznamenání, obdržel v první světové válce kavalerista, kapitán Francis Grenfell, který vedl 24. srpna 1914 svou jednotku Lancerů do útoku během bitvy u Monsu.

Během první světové války sloužilo na různých frontách celkem na šest milionu koní. Britská armáda tehdy využila 1 183 228 koní a mul, z toho 484 tisíc zahynulo.

Bez jejich služeb se ale nedovedl obejít během druhé světové války ani wehrmacht, často považovaný za vysoce motorizovaný. Každá jeho pěší divize měla více než 5300 koní a spotřebovala pro ně více než 50 tun sena a ovsa denně. Koně využívaly dokonce i tankové divize. Při útoku na Sovětský svaz v červnu 1941 měl wehrmacht 625 tisíc koní, přes 180 tisíc z nich zahynulo v první ruské zimě. Na ruské frontě se také pravděpodobně uskutečnil poslední útok kavalerie. V listopadu 1941 jej provedla 44. mongolská jízdní divize Rudé armády. V současných ozbrojených silách již koně slouží jen k ceremoniálním účelům. Například britská armáda vlastní dnes asi 450 koní, můžeme je vidět například v srdci Londýna na třídě Whitehall. Jedinou výjimkou je indická armáda, která má i dnes svoji kavalerii!

Výstava rovněž přibližuje, jak byl Válečný kůň ztvárněn na prknech, která znamenají svět. Ukazuje také loutky koní, jež byly použity pro divadelní adaptaci. |foto: Jaroslav Beránek

Výstava Válečný kůň představuje řadu předmětů z bohatých sbírek Národního armádního muzea, návštěvníci tak mohou obdivovat jezdeckou výstroj, meče, šavle, pistole i karabiny, uniformy, nechybějí samozřejmě ani sedla či podkovy. A samozřejmě je vystaveno mnoho dokumentů, dobových ilustrací a fotografií.

Jednou z dominant výstavy je skulptura koně v životní velikosti, kterou pro expozici ji vytvořila z ostnatého drátu skotská výtvarnice Laura Antebi, která zvítězila v soutěži vypsané Národním armádním muzeem. K použití ostnatého drátu ji inspirovaly také makety koní vyrobené z tohoto materiálu jako klamné cíle britskými vojáky během první světové války. Ostatně koně jsou pro Lauru Antebi, jak sama říká, inspiračním zdrojem během celé její tvůrčí dráhy.

Muzeum myslí i na děti, které mohou vybarvit vystřihovánku koníčka. |foto: Jaroslav Beránek

Pozoruhodná je rovněž vystavená stránka ze zápisníku anglického básníka Siegfrieda Sassoona (1886–1967). Poznámky o pečování koní si zapsal v roce 1916, když sloužil jako důstojník u jednotky Royal Welsh Fusiliers, tedy dvanáct let před tím, než vyšla jeho první próza Memoirs of Fox-Hunting Man.

Výstava také připomíná Winstona Churchilla, největšího Brita, tedy alespoň podle ankety BBC. V pátek 2. září 1898 zvítězili Britové v bitvě u Omdurmánu nedaleko Chartúmu. Tohoto střetnutí se zúčastnil také jistý mladý husar, který úspěch charakterizoval takto: „Bitva byla nejpozoruhodnějším triumfem zbraní vědy nad barbarstvím.“ Tím mladým husarem byl Winston Churchill... V expozici je vystavena část jeho jezdecké výstroje a výzbroje.

Návštěvníci výstavy mohou obdivovat i Vonolelův pohár, který byl zhotoven někdy kolem roku 1904 a jenž připomíná arabského koně Vonolela lorda Robertse. Na poháru je také medaile, kterou Vonolelovi udělila královna Viktorie za službu lordu Robertsovi, s nímž prošel během 2. afghánské války více než 50 tisíc mil včetně slavného pochodu z Kábulu do Kandaháru v roce 1879.

Již v průběhu konání expozice bylo také dokončeno filmové zpracování Morpurgova románu. Film Válečný kůň natočil proslulý americký režisér Steven Spielberg a vysloužil si nominaci na Oscara, prestižní ocenění Americké filmové akademie. V expozici je proto vystaveno i několik filmových kostýmů z tohoto snímku. Steven Spielberg výstavu v Národním armádním muzeu spolu s několika členy svého štábu navštívil. Společně dali jméno několika papírovým koním, které najdeme v závěru expozice a kteří mají připomínat zapomenuté a bezejmenné válečné koně. Po skončení výstavy papírové koně vydraží a výtěžek půjde také pro charitativní organizace chránicí zvířata.

Jeremy Irvine jako Albert ve Spielbergově filmu Válečný kůň. |foto: Dream Works II Distribution Co., LLC. Všechna práva vyhrazena.

Výstava Válečný kůň – Fakta a fikce je v londýnském Národním armádním muzeu zdarma přístupná do 31. března 2012.

National Army MuseumRoyal Hospital RoadChelseaLondonSW3 4HT

Národní armádní muzeum je zdarma přístupné denně od 10 do 17.30 hodin, zavřeno je o Vánocích a na Nový rok.

Nejbližší stanice metra: Sloane Square (Circle a District lines)

Informace: www.nam.ac.uk