V Gorlici uvidíte originální sochy z Karlova mostu. Nezvykle velká kasemata ale vznikla náhodou

6. prosinec 2018
Vyšehradské kasematy

Na pražském Vyšehradě vznikl v 17. a 18. století spletitý systém kasemat, který sloužil pro rychlý přesun vojska a jako přístup ke střeleckým galeriím nebo výpadovým brankám. Tvoří ho čtyři samostatné úseky podzemních chodeb s celkovou délkou přes jeden kilometr. Kasematy vedoucí z Cihelné brány do sálu Gorlice jsou otevřené denně.

Jediným muzeem plynárenství v Česku provází lampář, který ručně rozžíná lampy na Karlově mostě

Plynárenské muzeum

Jediné muzeum plynárenství v České republice najdete v pražské Michli, v areálu plynárny, která vznikla ve 20. letech minulého století podle návrhu architekta Josefa Kalouse.​ Během prohlídky zjistíte, že plynem se dá pohánět téměř všechno.

První dva úseky vyšehradských kasemat vedou z Cihelné brány, třetím úsekem jsou Martinské kasematy a čtvrtým Podolské kasematy. Vznikaly v době výstavby vyšehradské citadely v druhé polovině 17. století. „Některé úseky dodělala francouzská vojska ve 40. letech 18. století, když obsadila Prahu. Výška kasemat je proměnlivá, záleží na výšce hradby. V průměru jsou zhruba 2,5 až 4 metry vysoké a 1,5 metru široké. Ve spodní části jsou z kamene, kvůli vlhkosti. Klenbu mají cihlovou. Nad námi je zhruba osm metrů nasypané zeminy a hradební ochozy,“ říká architekt Petr Kučera. Procházíme úsekem, který vede z Cihelné brány do sálu Gorlice. Stejně jako Martinské kasematy je v současnosti zpřístupněný veřejnosti. Cestou vidíme výklenky k uskladnění zbraní, dělostřeleckou a střeleckou galerii. Na konci se nachází jeden z největších podzemních prostorů v historické Praze. „Gorlice má rozlohu 290 m2 a výšku 13 metrů. I tohle je kasemata. Nejedná se o žádný pevnostní termín. Jednou teorií je, že název dostala podle města Görlitz, česky Zhořelec.“

Sál Gorlice

V případě ohrožení měla Gorlice sloužit jako sklad potravin, střeliva a mohli zde být ubytováni vojáci. „Řady kamenných výstupků, tzv. krakorců, dělí prostor na tři části. Na ně lze umístit podlahu, čímž se vytvoří tři podlaží,“ popisuje Petr Kučera. Obrovský sál ale původně vznikl náhodou. „Jedna strana Gorlice, směrem k Vyšehradu, je sešikmená a také úplně jiná, protože má cihelné obložení. Díváme se totiž na původní vnější část bastionu. Pevnost se v polovině 17. století stavila tak trochu metodou pokus – omyl. Když sem přijel inspektor, bastion se mu zdál špatně tvarovaný, a proto se postavila nová strana. Prostor vznikl v druhé polovině 18. století, dlouhou dobu byl nezaklenutý. Klenba je až z roku 1840,“ říká Petr Kučera a ukazuje mi střílny na staré straně bastionu, které jeho slova potvrzují. Nemělo by totiž smysl střílet dovnitř prostoru. Místo skladu potravin a střeliva zde ale dnes vidíme šest originálních soch z Karlova mostu. „Všimněte si těch zajímavý efektů. Sochy vytvářejí na stěnách stínohru."

Sál Gorlice

Podle Petra Kučery lidé Vyšehrad jako barokní citadelu příliš nevnímají, což by rád změnil. „Návštěvníci sem chodí, ale tu jeho pevnostní minulost, která tady vystupuje všude, příliš nevnímají. Napsal jsem průvodce Vyšehradem, který ukazuje skryté tváře tohoto místa. Snaží se zdůraznit jeho stavební historii. Vyšehrad byl hrad, do jisté míry husitské město a také barokní pevnost,“ dodává na závěr.

Otevírací doba: listopad až březen od 9.30 do 17 hodin, duben až říjen od 9.30 do 18 hodin
Vstupné: 60 Kč (snížené vstupné 30 Kč pro děti, studenty a seniory)
Cesta: metrem linky C do stanice Vyšehrad
Další informace: Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem otevírací doby. 

Spustit audio
autor: Kristýna Dolejšová