Urmefisto Jana Vedrala se ptá po umělcově svědomí

26. červen 2022

Radioseriál

Skutečný příběh herce velkého talentu, jehož touha vyniknout byla silnější než jeho svědomí, inspirovala rozhlasovou hru dramatika Jana Vedrala. Hru v roce 1987 režíroval režisér Jiří Horčička, který hlavní roli svěřil Eduardovi Cupákovi. Dále uslyšíte Ladislava Freje, Františka Němce, Danielu Kolářovou, Petra Pelzera, Josefa Vinkláře a Ladislava Mrkvičku. On-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: postava nazvaná Höfgen (Eduard Cupák), postava nazvaná Sebastian (Ladislav Frej), postava nazvaná Ulrichs (František Němec), postava nazvaná Barbora (Daniela Kolářová), muž (Petr Pelzer), intendant (Josef Vinklář), emigrant (Ladislav Mrkvička), postava nazvaná Lotta (Hana Maciuchová), majitelka penzionu (Marie Marešová), návštěvník (Jan Teplý), adjunkt (Pavel Rímský), režisér (Vladimír Brabec), advokát (Zdeněk Ornest) a mladík (Jiří Schwarz)

Dramaturgie: Pavel Minks

Režie: Jiří Horčička

Natočeno: v roce 1987

Podkladem pro rozhlasovou hru Jana Vedrala Urmefisto bylo několik zdrojů, těmi nejdůležitějšími skutečné životní příběhy herců Gustava Gründgense, Hanse Otta a spisovatele Klause Manna. Všechny tři osudově zasáhl nástup nacismu v Německu. Zatímco Otto a posléze i Mann zaplatili životem, Gründgens jako nacistický kolaborant dokázal těžit z jakékoliv dějinné situace. O svoji prestiž předního německého umělce nepřišel ani v poválečných demokratických poměrech Německé spolkové republiky, kde působil dál jako herec a divadelní intendant.

Čtěte také

Valja Stýblová: Rychlík z Norimberka. Drama jedné podivné návštěvy v dobách normalizace

Gründgensův švagr Klaus Mann napsal ještě před svou sebevraždou v emigraci v roce 1949 román Mefisto a jeho hlavní postavu, herce Hendrika Höfgena, vybavil zřetelnými Gründgensovými rysy. V poválečném Německu román vzbudil skutečný rozruch. Gründgensův adoptivní syn podal žalobu za křivou pomluvu a dokonce dosáhl u soudu zákazu vydávání románu. Román Mefisto, který pak přesto v roce 1981 vyšel znovu, tentokrát už bez protestů, se těšil velké přízni čtenářů, z nichž mnozí ho objevili v souvislosti s vynikající filmovou adaptací Istvána Szabó.

Román i film byl dalším zdrojem rozhlasové hry Jana Vedrala, která v roce své premiéry (1987) samozřejmě zapůsobila u posluchačů nejen skvělou inscenací Jiřího Horčičky, ale i paralelami kulturní politiky a brutalitou nacistického režimu s komunistickým totalitním režimem, jenž tehdy vládl v Československu.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek