Turecká psychedelie a dáma, která zpívá balkánské blues v Sedmém nebi Petra Dorůžky
Evropský žebříček world music, plným jménem World Music Charts Europe, zviditelňuje už přes 30 let nejen hudbu světa, ale i opomíjené evropské žánry. U jeho zrodu stál Johannes Theurer z Berlína, dnes je tajemníkem této kulturní aliance Milan Tesař z Brna.
Pořadí vzniká jako kompilace playlistů zhruba 40 partnerských pořadů, včetně pátečního 7. nebe. Je to tedy hitparáda nekomerční a vysoce alternativní, v níž mají stejnou šanci nahrávky z Afriky, Latinské Ameriky, Česka či Finska. V únorové tabulce se na 6. místě umístila zpěvačka Rachele Andrioli z jihu Itálie.
Hudebníky, které do ciziny vyhnaly válečné konflikty, najdeme ve všech světadílech, ale příběh skupiny Taraf Syriana se tomuto stereotypu vymyká, jde totiž o uprchlíky ze Sýrie, kteří našli útočiště v Kanadě, a přitom hrají hudbu z Balkánu. Jejich debutové album je na 3. místě tabulky. Jovano Jovanke, píseň z Makedonie, patří snad k vůbec nejznámějším balkánským melodiím.
Druhé místo obsadila zpěvačka Gaye Su Akyol z Istanbulu. Ta bývá označována za tureckou Björk – i ona totiž klade důraz na scénické prvky svých koncertů. Své čtvrté album nazvala Anadolu Ejderi, Anatolský drak, a hudebně navazuje na takzvanou tureckou psychedelii, která spojuje elektrické kytary s orientální melodikou.
V čele únorové tabulky je hudba z Bosny. Sevdah, původně arabské slovo, proniklo prostřednictvím turečtiny na Balkán, a označuje temnou vášeň, iracionální vzplanutí a lásku ve všech jejích komplikovaných podobách. Skupina Mostar Sevdah Reunion vznikla na sklonku jugoslávských válek, loni se sestava vrátila s novým albem, novou generací umělců i novou vizí. Dvanácté album skupiny vyšlo před několika týdny pod názvem Lady Sings the Balkan Blues, Dáma zpívá balkánské blues.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.