Toulky literárním Terstem, krajinou reálnou i krajinami „z papíru“

13. listopad 2021

Terst je, možná více než jiná města, symbolizován svou literaturou, svou kulturou. Angelo Ara a Claudio Magris se rozhodli bádat právě o zvláštnostech místa spojeného se jmény uměleckých osobností, jako byli Italo Svevo, Scipio Slataper, bratři Stuparichové nebo James Joyce a mnoho dalších. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Nakladatelství Academia vydalo v překladu Lenky Kovaříkové knihu s názvem Terst – Identita na hranici. Jejími autory jsou historik Angelo Ara a terstský rodák, spisovatel, překladatel a esejista Claudio Magris. Na Terst a jeho literaturu se Petr Šmíd dívá očima literárního historika a překladatele Jiřího Pelána a anglisty Davida Vichnara.

Město z papíru

Terst byl koncem 19. a začátkem 20. století křižovatkou řady jazyků a kultur. Navzdory své provinčnosti se stal pozoruhodným literárním centrem. Jaké myšlenkové proudy konce 19. století formovaly tvorbu terstských spisovatelů, jakými byli Italo Svevo a Umberto Saba? A kde je místo Terstu v rámci tzv. Habsburského mýtu? Claudio Magris také zmiňuje druhou generaci spisovatelů, kteří těžili z terstského literárního mýtu. Ten nevycházel z reálné krajiny, ale z krajiny „z papíru“.

Dubliňané z Terstu

Literární obraz tohoto města by nebyl kompletní bez irského spisovatele Jamese Joyce. V Terstu se seznámil s psychoanalýzou Sigmunda Freuda a zde také potkal řadu rázovitých postaviček, které později přenesl do svých Dubliňanů, které v Tersu dokončil. Stopu tohoto pobytu však najdeme i v jeho románu Odysseus.

Součástí pořadu je posluchačská soutěž. Za správnou odpověď, zaslanou na adresu vltava.soutez@rozhlas.cz, získají první tři účastníci knihu, o které hovoří Jiří Pelán a David Vichnar.

autor: Petr Šmíd
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.