Tomáš Bouška: Kouzelná aura humoru pomáhala muklům přežít

4. leden 2018

Na naučnou stezku Jáchymovské peklo se postupně vrací život. Místo paměti, které mělo být navždy vymazáno z map, obnovil spolek Političtí vězni.cz.

Pořádá komentované prohlídky, zaznamenává vzpomínky vězňů pracovních táborů při uranových dolech na Jáchymovsku a hledá cesty, jak je dostat do povědomí veřejnosti. Naučná stezka to umí zdravě a citlivě, protože spojuje poznávání s pohybem a ukazuje Jáchymov ve všech jeho důležitých historických podobách.

Heslo vévodící nacistickým koncentrákům „Arbeit macht frei" vyvěsily po válce nad své vstupní brány lágry komunistické: "Prací ke svobodě". Rozum se vzpírá pochopit, že pouhé čtyři roky po skončení války mohl někdo použít stejně ubohý nápis.

Spojení mezi místy paměti a pamětníky funguje magicky, říká předseda spolku Političtí vězni.cz Tomáš Bouška. Ke hmatatelným pozůstatkům trestaneckých táborů, které stezka Jáchymovské peklo sleduje, se váže řada lidských příběhů. Mnozí zde odtrpěli nejhorší etapu svého života a to by nemělo zůstat zapomenuto.

Antologie životních příběhů vězňů a vězenkyň, které členové spolku zaznamenali, je přístupná na webu této nevládní neziskové organizace www.politictivezni.cz. Nově přibyl krátký film o táboře Nikolaj, jednom z jáchymovských pracovních lágrů, který byl proslulý nelidskými podmínkami a režimem. „Nové technologie rozšiřují možnosti, jak vyprávět tyto příběhy jinak než psanou formou. V našem filmu jsou to například také letecké záběry dronů."

Po letech setkávání s bývalými jáchymovskými vězni zastává Tomáš Bouška teorii, že ti, kteří se dožili vysokého věku, se s traumatem týrání a dřiny v uranových dolech vyrovnali díky smyslu pro humor.

Pamatuji se na setkání někdejších muklů, která se nesla v rytmu výbuchů smíchu. Až když se člověk začetl do jejich životopisů, pochopil, že je v tom velký kus hrdosti a hrdinství. Ti lidé kolem sebe mají kouzelnou auru a humor je jedním z pilířů, na kterém stojí.

Podle Tomáše Boušky bychom také toto umění měli dokázat z jejich životních příběhů pro sebe dekódovat .

Političtí vězni se nacházeli v táborové hierarchii na nejnižším stupni a byli považováni za nejnebezpečnější. Na rozdíl od vrahů nebo zlodějů totiž neohrožovali jen jedince, ale celou společnost, protože chtěli rozvrátit lidově demokratický systém.

autor: Renata Klusáková
Spustit audio