Tmavá barevnost, strnulé postavy, geometrické obrazce. Památka beuronského umění stojí v Praze

14. prosinec 2018
Kostel Zasvěcení Panně Marii při klášteře sv. Gabriela

Na pražském Smíchově stojí pozoruhodná stavba. Lidé ke kostelu Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela vzhlížejí, kdykoliv jdou okolo. Ještě krásnější je ale uvnitř, protože se v něm dochovaly nástěnné malby, které jsou dílem beuronské umělecké školy. Jde dokonce o jedinou výmalbu, kterou navrhl zakladatel beuronského umění Peter Lenz.

Jediným muzeem plynárenství v Česku provází lampář, který ručně rozžíná lampy na Karlově mostě

Plynárenské muzeum

Jediné muzeum plynárenství v České republice najdete v pražské Michli, v areálu plynárny, která vznikla ve 20. letech minulého století podle návrhu architekta Josefa Kalouse.​ Během prohlídky zjistíte, že plynem se dá pohánět téměř všechno.

Beuronské umění vzniklo v benediktinském klášteře v Beuronu v Německu. Kdyby ale kancléř Otto von Bismarck klášter nezrušil, třeba bychom se o něm ani nedozvěděli. Nový domov našli beuronští mniši v roce 1880 v Emauzském klášteře v Praze. O několik let později se na Smíchově začalo se stavbou ženského kláštera, jehož součástí je i kostel Zvěstování Panně Marii. Všechno, na co se zde podíváte, například malby, sochy, lavice nebo čtecí pult, je ukázkou beuronského umění, které tady vznikalo podle návrhů a kánonu jeho zakladatele Petera Lenze. „Peter Lenz byl sochař. Ve čtyřiceti letech vstoupil do benediktinského kláštera a získal řeholní jméno Desiderius. Kostel Zvěstování Panně Marii je zajímavý tím, že jde o jedinou výmalbu, kterou Lenz navrhl. Další jeho zvláštnost spočívá v tom, že jsme se až po vydání knihy evangelií Liber Evangeliorum, která tady vznikla, dozvěděli, že některé nástěnné malby jsou dílem sester. Rozuměly nejen kánonu, ale i egyptskému umění. Beuronské umění není jen pohanské, ale i byzantské, raně křesťanské a středověké umění,“ vysvětluje Monica Bubna-Litic, předsedkyně nadačního fondu MALAKIM, který kostel podporuje.

Beuronský kánon aplikovaný na nástěnnou malbu sv. Petra

Beuronské umění se zakládá na několika aspektech. Některé už Monica Bubna-Litic zmínila, mezi další patří například geometrický kánon a barva. Před mým příchodem rozsvítila světla, abych se prý nepolekala. Kostel byl totiž uvnitř dost tmavý, což mě na první pohled překvapilo.

Dřevěná trojnožka láká svým vzhledem i netradičním výhledem na Prahu

Doubravka

První skicu rozhledny Doubravka vytvořil architekt Martin Rajniš v kavárně na ubrousek. Od té doby ale uplynulo několik let, během kterých bylo potřeba přímo v terénu vyzkoušet například statiku nebo vlastnosti zvoleného materiálu a podobu rozhledny následně výsledkům testování přizpůsobit. Povedlo se. Od června si tak lidé mohou na kopci Horka na Černém Mostě užít pohled na tři mohutné nohy z akátového dřeva, které podpírají točité schodiště z modřínového řeziva.

„Tmavost je základ. Neuvidíte zde křiklavé barvy, ale modrou, okrovou a hnědou. Všechny malby jsou také místy zlaté, a když procházíte kostelem, zlatá barva vyvstává. Světlo je tady velmi důležité,“ popisuje moje průvodkyně, zatímco společně procházíme lodí kostela a všímáme si maleb na jeho severní zdi. Například svatozář sv. Jana Křtitele září s každým naším dalším krokem víc a víc. „I když bychom dnes beuronské umění označili za německé, Lenz na jižní zeď kostela zpodobnil české světce. Nejblíže k presbytáři je sv. Vojtěch, uprostřed vidíme sv. Václava a na konci sv. Ludmilu. Nejspíš byste ji ale nepoznala, protože má okolo krku rudý šátek, nikoliv bílý,“ vysvětluje Monica Bubna-Litic.

Kromě komentované prohlídky kostela se návštěvníci podívají do chodby, která spojuje sakristii s chórem sester. „Chodba opisuje apsidu a můžete si všimnout, že se zde stejně jako v celém klášteře dochovaly vitráže. Okna pravděpodobně nebyla moc často myta,“ říká Monica Bubna-Litic.

Otevírací doba: 15. 12. od 14.30 se zde koná Adventní sobota s beuronským uměním. Každou neděli od 11.15 hodin je v kostele bohoslužba. Termín skupinové prohlídky lze domluvit.
Vstupné: Zdarma
Doprava: Autobusem číslo 176 do zastávky Holečkova, následně pár metrů pěšky. Parkování je možné přímo před kostelem.

Spustit audio
autor: Kristýna Dolejšová