Těžký život začínajících spisovatelů
Internetových stran, na kterých je možné básnicky nebo prozaicky publikovat, je nespočetné množství.
V duchu média a podle potvrzení odborníků, škála od poloamatérských k poloprofesionálním je těžce měřitelná, téměř se nabízí otázka, jestli je vůbec možné, aby se z této sítě vymanil tzv. skutečný talent.
Dnešní začínající spisovatel to má, zdá se, těžší, než kdy dříve. Své dílo světu nabídnout může, ovšem je otázka, jestli ho svět, dokořán otevřený, vůbec zaznamená. Ale možná proto jsou zde internetové projekty literaturu reflektující, kriticky nahlížející a hodnotící. Tedy, ne proto, aby objevovaly v houštinách literárních webů talenty, ale aby své na tuto surfařskou vlnu také přidaly.
Jedním z nich je Institut pro studium literatury (se zkratkou IPSL).
„IPSL je nezávislá iniciativa českých literárních odborníků. K hlavním cílům Institutu patří prohloubení literárněvědného poznání a trvalé rozšiřování řad zájemců o literaturu a aktuální literární reflexi. Své poslání naplňuje od roku 2010 realizací výzkumných a publikačních záměrů i činností vzdělávací. … Hlavním cílem institutu je vykročit za hranice úzkého okruhu specialistů-vědců a svou prací oživit zájem o literární reflexi v širší společnosti.“
IPSL a Kanon
Ředitelem IPSL je od letošního října literární historik a editor Michal Topor, k záslužným aktivitám patří publikační činnost, například řada Antologie, v níž nejčerstvějším počinem je Čtení o T. G. Masarykovi v editorské péči Lucie a Luboše Merhautových. A snad ještě větší nadšení vzbudí personální a časopisecké bibliografie (jen pro ochutnávku – Binara, Blažíčka, Brouska, Lopatky nebo Opelíka.
Od 1. června je k dispozici internetový časopis pro kritiku Kanon. Proč? Odpovídá redakce: „Nové stránky otevíráme proto, že z našeho pohledu žádné z domácích oborových periodik neskýtá pro takové počínání vhodný prostor.“ Předmětem zájmu je literární věda a na počátku proklamovaný dobrý úmysl:
„S ohledem na způsob zveřejňování v prostředí internetu se budeme pokud možno snažit o stručnost, pádnost a jasnost.“
Autorský tým – vedle tří členů redakce (Flaišman, Kosák, Špirit) ještě Kosáková, Říha a Vojtěch – publikuje v týdenní periodicitě – hutně, poučeně, kriticky, chválí výběrově, argumentovaně vytýkají. Vydrží-li Kanon ve zvoleném zacílení, sledovat jeho trajektorii bude užitečné.
Frankfurt vs. Plzeň
Prospěšné je nepochybně sledovat i recepci události patřící v literárním světě k těm tzv. prestižním. Svoji zprávou z frankfurtského Knižního veletrhu přispěla do Reflexí Tereza Semotamová. A vedle velkého docela dobře prospívá malé: 17 zajímavých akcí má na programu Plzeňský literární festival. Je to akce, vůči té frankfurtské, marginální. Ale třeba je to jen „úhlem pohledu“.
Třetí ročník Plzeňského literárního festivalu se nesl ve znamení 130. výročí narození literárního kritika a historika nadregionálního významu – Bohumila Polana. Poprvé během festivalu dostali prostor i amatérští literáti, byl pokřtěn unikátní řetězový román Uzamčení. K rozhovoru si Tamara Salcmanová v Reflexích pozvala plzeňské spisovatelky Markétu Čekanovou, Jaroslavu Málkovou a Tamaru Kopřivovou.
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.