Technika je základ, ale důležitá je i duše a osobnost. Členům baletního souboru to často opakuji, říká Filip Barankiewicz

Potleskem ve stoje odměnilo publikum Balet Národního divadla po představení, kterým tanečníci ve čtvrtek 27. srpna otevřeli ve Stavovském divadle novou sezonu. Členové souboru během koronavirové pandemie nezaháleli, pod vedením šéfa Baletu Národního divadla Filipa Barankiewicze ve studiu pilovali repertoár na celý rok. 

Rodák z Varšavy Barankiewicz stojí v čele Baletu ND už čtvrtou sezonu. Do Prahy chtěl přinést novou estetiku, nový repertoár a zapracovat na podtržení identity souboru pomocí silné scénografie a dobrých kostýmů. „Je důležité mít variabilní repertoár, protože jedině tak se mohou tanečníci potkat s dobrými choreografy a mají pak zajímavou kariéru,” řekl Barankiewicz ve Vizitce. Právě práce se špičkovými choreografy, ale také s živým komorním orchestrem čeká Balet Národního divadla v letošní sezoně, kdy jsou v plánu tři premiéry. „Pro mě je vždycky nejdůležitější hudba, a já se rozhodl, že s živou hudbou na pódiu tentokrát stoprocentně zariskuji. Je důležité být tvůrčí,” odkazuje Barankiewicz k netradičně pojatým novým kusům. 

Před koronou bylo vyprodáno

O pražském souboru mluví jako o velice kvalitním, před koronavirovou pauzou absolvoval představení na zájezdech v Kostarice, Španělsku nebo Kazachstánu. V Praze pak mívá často vyprodáno. Během náročného uplynulého roku si šéf nicméně všiml, že díky pestrému repertoáru lépe než dřív dokáží zakrýt nedostatky. Zároveň se svým svěřencům snaží vštípit, že dokonalý pohyb a technika nejsou všechno. I ve Vizitce několikrát zaznělo, že důležitá je i jejich duše a osobnost, skrze kterou k publiku na pódiu promlouvají. 

Z baletu Leonce & Lena|foto:Kim Younsik,Národní divadlo

Ačkoliv soubor Baletu Národního divadla čítá osmdesát tanečníků a Barankiewicz je tak může pro jednotlivá představení střídat, sto čtyřicet vystoupení ročně je velká porce. „Kvalita je pro mě důležitější než kvantita a přál bych si, abychom nemuseli vystupovat tak často, protože pak bych mohl publiku zaručit standard. Přál bych si taky, aby mí tanečníci měli lepší platy, protože v tuto chvíli mají třikrát méně peněz než tanečníci z jiných evropských souborů. Přitom pracují stejně tvrdě a mají jen krátkou kariéru,” poukazuje na všudypřítomné finanční problémy. 

Filip Barankiewicz tančil dvacet let ve Stuttgartském baletu, a jak vzpomíná, za jeho dob měl mezi kolegy pouze dva Němce. Původ, barva kůže nebo kulturní rozdíly pro něj proto nejsou žádné téma. „Jako umělec jste tím, čím jste, nemá to nic společného s místem narození. Nejdůležitější je vaše srdce a osobnost,” konstatuje. Stejně tak přemýšlí o učení a předávání zkušeností, které během své kariéry nabyl. „Když mám příležitost, učím v různých souborech, což je skvělé, protože vnímám rozdíly mezi nimi a leccos z toho mohu přenést do Prahy.”