Tady je králem šunka (18/19)

Hala sušárny je plná šunek, zavěšených na sebe v řadách po čtyřech jako vánoční ozdoby. Mají sochařský tvar, každá je označena červeným proužkem originální pečetě s údaji o původu. Bez nadsázky lze říci, že jsou to šunky s rodokmenem. Pokud by červená pečeť z některé kýty ve výrobním procesu spadla, musí být šunka vyřazena. V případě extremadurské sušené šunky platí, že ji uměli dělat "již staří Římané". Od dob jejich přítomnosti na Pyrenejském poloostrově se základní technologie výroby nezměnila, i když se pochopitelně modernizovala. Pravá extremadurská šunka, přirozeně sušená čtyři až šest let, má nepopsatelně libou chuť s lehkým odstínem švestky, je šťavnatá, a i když se musí kousat, zároveň se zázračně rozplývá na jazyku.