Stejná válka stokrát jinak. O překrucování válečných událostí ve filmu napříč režimy
Válka a český film II. – 1948-1960
Doba tuhého komunismu, antisemitismu, tvrdé cenzury a nesvobody. Aspoň trochu zajímavé filmy začínaly vznikat až ve druhé polovině padesátých let, kdy nastalo (krátké) uvolnění, sem tam se objevila psychologická dramata se zaměřením na nitro člověka.
Jeden příklad za všechny: film Romeo, Julie a tma režiséra Jiřího Weisse. Tvůrce pocházel z židovské rodiny, a za svůj život dvakrát emigroval. Poprvé před fašisty, podruhé před komunisty po okupaci Československa Sovětskou armádou.
Snímek vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy Jana Otčenáška. Hlavními hrdiny jsou dva mladí lidé, jednou z nich je židovská dívka, která se schovává na půdě žižkovského domu. Ve filmu se ale nesmí jmenovat Ester, tohle jméno zní hodně židovsky, a oproti předloze chybí ve filmu mnoho židovských motivů. „Tehdejší komunistická antisemitská cenzura zachovávala jakousi kontinuitu s fašistickým Protektorátem,“ upozorňuje filmový historik, ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
Doplňme ještě další dva Weissovy válečné filmy z tohoto období. V roce 1950 vznikl dnes už právem zapomenutý Poslední výstřel, odehrávající se v posledních dnech války ve Vítkovických železárnách, v roce 1956 Hra o život, obrázek života v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1941.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
