Sportovní povídky Františka Gellnera, Ivana Klímy, Osvalda Soriana a dalších autorů

František Gellner: Sport a zdraví 

Vypravěč vzpomíná na svého přítele a věhlasného pěstitele sportu Otokara Kuželku. Současně se zaobírá i vlastními sportovními pokusy. Ať už ale šlo o turistiku, plavání, jízdu na kole, fotbal, sáňkování nebo výpravy do hor, každý pokus tužit sportovního ducha skončil neslavně.

Ivan Klíma: Koulařka

Zrozená a stvořená pro atletiku, vrh koulí jí byl vržen do vínku. Co vteřinu padá startovní výstřel, co závodníky žene vpřed a odhání běžný svět. Svět závodění, přísných diet a každodenních tréninků je sám v sobě uzavřen. Významný český autor Ivan Klíma v satirické povídce Koulařka zveličuje absurditu profesionálního sportovního života. Popisuje jeho zahleděnost do sebe, odtrženost od okolního dění a jeho vzdalování se od přirozené lidské soutěživosti. Viktorie, dcera dvou sportovců, je vedena ke stupni vítězů. Nic jiného nezná, vítězí, ale křivka úspěchů se lomí, zažije pád a její kariéra se blíží ke konci. To ale Viki nechce, a tak podle vlastního receptu usiluje o návrat na vrchol.

Osvaldo Soriano: Nejdelší penalta všech dob

Osvaldo Soriano je argentinský novinář, který býval v mládí fotbalistou. Z fotbalového prostředí je i povídka Nejdelší penalta všech dob. Fotbal je však v tomto příběhu jen kulisou, ve které se odehrává mnohem víc než jen zápas. Píše se rok 1958 a v zapadlém údolí řeky Río Negro v Argentině se fotbalovým fanouškům tají dech. Brankář Diaz čeká v bráně na kop a zároveň na srdce své vyvolené. Ženské city jsou však stejně nevyzpytatelné, jako soupeřův míč a penalta se nakonec kope celý týden. Zažije Diaz triumf, nebo bude poražen?

Zdeněk Jirotka: Pravidla se změnila

Zdeněk Jirotka, český spisovatel a fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček se do povědomí čtenářů zapsal především humoristickým románem Saturnin. Napsal ho hned po svém působení na ministerstvu veřejných prací, tedy v roce 1942. Kniha byla jeho prvotinou a její slávu nikdy úplně nepřekonal. Saturnin byl roku 1994 adaptován jako čtyřdílný televizní seriál a zároveň sestříhán do podoby stejnojmenného celovečerního filmu. V roce 2009 román navíc vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce.

Jirotkova tvorba se ale ani tak nedá redukovat jen na Saturnina, ve své práci se hodně věnoval i psaní povídek. Toto odvětví představuje i text Pravidla se změnila. Také v ní je obsažen Jirotkův ironický a dnes už trochu starosvětský humor.

Ota Pavel: Příběh Alfréda Jindry

Když mu osud hází klacky pod nohy, skočí do lodi a nepřestává pádlovat. Příběh o životě českého olympijského medailisty v kanoistice, jehož životní láskou je řeka. Ota Pavel, tehdy nejen spisovatel, ale i sportovní reportér, poetickým jazykem popisuje Alfrédův život – od dětství na pražském Smíchově přes první práci v továrně až po nečekanou kariéru a několik zásadních životních zvratů a výzev. Ve dvaadvaceti letech se Alfréd vydává na olympiádu v Helsinkách roku 1952 s půjčenou lodí a spravovaným pádlem. Co si z tohoto životního závodu odnese? A jaká kariéra ho nakonec čeká? Poslechněte si příběh o člověku, který se nebojí života.

Vítězslav Kocourek: Hrbatý pan Marzin

Pan Marzin je kustod fotbalového týmu Čechie a svou práci bere vážněji než kdokoli jiný. Pro hráče i fanoušky je podivínem, pro sebe nepostradatelnou součástí týmu. Jeho oddanost však skrývá dávné rány, které se znovu otevírají, když se osud Čechie nečekaně změní. Jak daleko může člověka zavést jeho minulost a oddanost tomu, co pro něj znamená celý svět? Hrbatý pan Marzin je příběh o vášni, loajalitě a věcech, které nejsou vždy takové, jak se zdají.

Vítězslav Kocourek (1920–1995) byl český spisovatel, překladatel a redaktor. Po válce pracoval v nakladatelstvích, ale během normalizace byl z politických důvodů propuštěn. Napsal Sportovní povídky a převyprávěl Homérovu Odysseiu. Nejvíce proslul knihou Vzpoura na lodi Bounty. Překládal díla Hemingwaye, Londona či Rollanda. Kocourek vynikal zvláště kulturou slova, převyšoval dobovou satiru a ve svém díle hledal mravní problémy mládí své generace.

Vítězslav Kocourek: Stovka za 10,9

Byl dánským rekordmanem, dvojnásobným mistrem Evropy v běhu na sto metrů. Byl rychlý, zodpovědný a měl jediný cíl – vychovat mezi svými žáky schopného nástupce. Když ale někdo před školou, ve které vyučoval, poškodil bustu říšského kancléře i samotného německého vůdce, ocitl se na místě, ve kterém nic z toho, co byl nebo chtěl, nemá žádnou váhu. Koncentrační tábor.