Sociální není jen výsadou levice...

12. leden 2007

Výhradní právo na pojem sociální nesmíme přenechat levici. Tak zní základní poselství tradiční tříkrálové konference německých svobodných demokratů, konané ve Stuttgartu, voličské pevnosti této opoziční politické strany. Ústy předsedy Guido Westerwelleho se strana rozhodla zbavit se pověsti hnutí, vyzařujícího sociální chlad.

Důvodů pro to má několik. Jednak voličská základna svobodných demokratů se rozpouští. Staroliberálů, donedávna opor strany je čím dál méně. Vliv na jejich úbytek má i zvyšující se existenční riziko německých středních podnikatelů, způsobované globalizací. Mění se i skladba voličské základny. Donedávna ji představovali zejména páni v dobře střižených oblecích se zlatými knoflíčky. Dnes nejméně jedna desetina voličů svobodných demokratů tvoří lidé, kterým ještě není třicet let. O dvě třetiny přírůstku nových členů se zasloužili dvacátníci, o zbytek lidé, kterým ještě není čtyřicet.

"Zatímco se vláda zabývá problémy /.../ dolních vrstev, nikdo se nestará o ty, kteří každé ráno vstávají, postarají se o děti a jdou do práce," naznačil Guido Westerwelle, kam se napře politické úsilí svobodných demokratů v nejbližších měsících a letech. Být obhájcem tohoto zapomínaného sociálního středu.

Popudem k obratu byl i nedávný prodej celé divize Siemensu na výrobu mobilních telefonů do Asie. V důsledku prodeje je několik tisíc lidí v Německu ohroženo nezaměstnaností. Liberalismus podle Westerwelleho se řídí zásadou "svobodou k odpovědnosti". A té si musí být vědomi i podnikatelé. "Takovou odpovědnost jsem u řady rozhodnutí, která padla v minulém roce, nenacházel," pokračoval předseda FDP. Je jednoduše nepřijatelné, aby se na jedné straně zvyšovaly manažerské příjmy v důsledku rostoucího zisku a na straně druhé byly stovky a tisíce lidí propouštěny na ulici. To už není sociálně tržní hospodářství, ale výsměch sociálně tržnímu hospodářství.

Podle Westerwelleho sociální spravedlnost představuje "obrácení se člověka k člověku". Rozhodně ji nehledá ve státní přerozdělovací politice. Být sociální v pojetí svobodných demokratů není žádnou státní kategorií, ale obsahuje povinnost občanů k sobě samým. "Láska k bližnímu není státní službou," poznamenal Westerwelle.

Klíčem k liberálně demokratickému pojetí je ekonomický rozum. Ten je podle strany sociálnější než cokoli, co "proklamují nosiči rudých praporů". Je to hospodářství, které má odpovědnost za sociální soudržnost ve společnosti. Sociální stát pak je tu pro ty, kteří se ocitli v situaci, kdy si sami od sebe nejsou s to pomoci. "Musíme učinit rázný konec mýtu,"řekl Westerwelle, "že lze v životě vyjít bez vynaložení sebemenší námahy."

Celá věc by se možná dala odbýt poukazem na snahu svobodných demokratů svézt se na německé vlně obav z globalizace, z nezbytných reforem a jejich nevypočitatelných důsledků a vytěžit maximum z celkem slušných preferencí, pohybujících se kolem 14 procent. Je nepochybné, že určitou účelovost v sociálním posunu strany najdeme. Už jen proto, že se mění skladba její voličské základny, ale i proto, že do budoucna má v úmyslu oslovit i ty voliče, kteří tradičně patřili jiným, zejména oběma velkým stranám.

Na druhé straně otázka sociální odpovědnosti, jak se ukazuje, není opravdu výsadou ani levicové, ani pravicové politiky. Je to problém, který sebou přináší současná civilizační proměna, odstartovaná pádem komunismu a globalizací. Jestliže ještě donedávna v rámci národního státu se demokratickým společnostem dařilo vynutit si na kapitalismu potřebnou dávku sociální odpovědnosti, globalizace tomu učinila konec. Čím dál více je tak ohrožena sociální soudržnost ve společnost, tudíž i její svobodná a demokratická podstata. To si demokratické strany začínají uvědomovat. Svoji příležitost v rozevírajících se nůžkách mezi svobodou a odpovědností začínají navíc tušit i strany a hnutí, klonící k té či oné podobě politického extremismu. Možná to měl Westerwelle na mysli, když řekl: "Praktikujeme opozici ne proto, že bychom byli zásadně proti vládě. Nehledáme spory s ostatními stranami, ale hledáme řešení pro nejnaléhavější problémy naší doby. Nebojujeme proti něčemu, ale za něco. Nebojujeme o voličské hlasy, ale o svobodomyslné společenské uspořádání pro všechny..."

Být sociální není opravdu doménou levice. Je nejen projevem civilizovanosti, ale výrazem obav o osud liberální demokracie.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: ern
Spustit audio