Snižování jazykové rozmanitosti ovlivňuje naše vnímání světa
Globalizace, působení velkých jazyků i klimatická změna – to vše výrazně ovlivňuje zvyšující se rychlost zanikání jazyků, shodují se lingvisté z platformy Knihovna řečí. A s každým zaniklým jazykem ztrácíme část z výbavy lidského druhu.
Za vznikem vzdělávací a popularizační platformy Library of Languages / Knihovna řečí stojí Eva Lehečková a Jakub Jehlička z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Platforma sdružuje lektory, didaktiky a lingvisty. Sídlí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na které se mimochodem oborově či neoborově vyučuje více než 70 živých či mrtvých jazyků z celého světa.
Zájem o jazyky ovlivňuje i móda – např. korejština je teď velmi oblíbená vzhledem k vysoké oblibě korejské popkultury.
Eva Lehečková
Cílem zastřešující platformy, kterou v roce 2017 spoluzaložila Eva Lehečková, je nejen popularizovat malé jazyky v rámci univerzity, ale také na základních a středních školách a představovat je i široké veřejnosti. Jakub Jehlička v ArtCafé upřesňuje, že pojmenování malý jazyk je víceznačné – může jít o málo zastoupený jazyk, kterým na světě hovoří málo mluvčích. Ve světovém kontextu se ale takové označení používá i pro jazyky, které málo se vyučují.
Zánik jazyků je přirozený proces – problémem je, že mizí stále rychleji
Z celkových zhruba 7000 jazyků, které se v současnosti vyskytují na světě, je přímo ohrožená téměř čtvrtina. Více ohrožených jazyků se vyskytuje v oblastech jako např. Amazonie, Indonésie, Oceánie nebo Sibiř. Jakub Jehlička zdůrazňuje, že zánik jazykové diverzity má negativní kulturní dopad.
„Jazyky fungují jako kódy, ve kterých jsou uložené rituály a informace o společenstvích. Současná moderní lingvistika pojmenovává, že zánik jazykové diverzity je de facto i zánik biodiverzity.“ Jazyk totiž v sobě nese určitý způsob vidění světa, například i tak fundamentálních jevů jako je čas nebo barvy.
Evropa slaví den jazyků vždy 26. září
Library of Languages se k oslavě připojuje letos na podzim už podruhé. Na tento den chystá celodenní akci z názvem Evropský den jazyků v Kampusu Hybernská.
Čtěte také
Právě Kampus Hybernská vytváří prostor pro tzv. třetí roli univerzity, a také proto se všechny popularizační akce Library of Languages odehrávají tam. Výraznou část programu Evropského dne jazyků v Kampusu Hybernská tvoří interaktivní sekce, ve které si návštěvníci mohou zahrát únikovou hru na záchranu jazyka, účastnit se workshopů nebo řešit jazykové rébusy.
Organizátoři také připravili audiovýstavu mrtvých jazyků, která nabízí jedinečnou možnost seznámit se se zhruba 15 mrtvými jazyky, které jste patrně v životě ještě neslyšeli. Můžete si poslechnou třaba v akkadštině načtenou ukázku Eposu o Gilgamešovi. Na přelomu září a října pak nabídne Library of languages minikurzy pro veřejnost.
Pořad moderovala Jitka Kostelníková, hudbu inspirovanou malými jazyky vybral pro pořad hudební dramaturg Pavel Zelinka.
Související
-
Co je jazyk a jak a proč ho vytváříme?
Na pozadí vášnivé debaty o falzifikaci lingvistiky Noama Chomského se Petr Šourek a Petr Fischer vydávají na výpravu za tajemným jazykem jednoho amazonského kmene.
-
Chálid El Biltagi: Nemyslím si, že čeština je malý jazyk
Hostem Vizitky byl Chálid El Biltagi, docent bohemistiky na káhirské univerzitě, překladatel z češtiny a slovenštiny. Repríza z 3. listopadu 2017.
-
Ahoj, omlouvám se za posílání ptákoviny, ale nemohu jinak :o)...
Tým autorů tvořený především členy a spolupracovníky oddělení stylistiky a textové lingvistiky Ústavu pro jazyk český AV ČR zveřejnil výsledky svého výzkumu v rozsá...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.