Snižování jazykové rozmanitosti ovlivňuje naše vnímání světa

26. září 2019

Globalizace, působení velkých jazyků i klimatická změna – to vše výrazně ovlivňuje zvyšující se rychlost zanikání jazyků, shodují se lingvisté z platformy Knihovna řečí. A s každým zaniklým jazykem ztrácíme část z výbavy lidského druhu.

Za vznikem vzdělávací a popularizační platformy Library of Languages / Knihovna řečí stojí Eva Lehečková a Jakub Jehlička z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Platforma sdružuje lektory, didaktiky a lingvisty. Sídlí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na které se mimochodem oborově či neoborově vyučuje více než 70 živých či mrtvých jazyků z celého světa.

Zájem o jazyky ovlivňuje i móda – např. korejština je teď velmi oblíbená vzhledem k vysoké oblibě korejské popkultury.
Eva Lehečková

Cílem zastřešující platformy, kterou v roce 2017 spoluzaložila Eva Lehečková, je nejen popularizovat malé jazyky v rámci univerzity, ale také na základních a středních školách a představovat je i široké veřejnosti. Jakub Jehlička v ArtCafé upřesňuje, že pojmenování malý jazyk je víceznačné – může jít o málo zastoupený jazyk, kterým na světě hovoří málo mluvčích. Ve světovém kontextu se ale takové označení používá i pro jazyky, které málo se vyučují.

Zánik jazyků je přirozený proces – problémem je, že mizí stále rychleji

Z celkových zhruba 7000 jazyků, které se v současnosti vyskytují na světě, je přímo ohrožená téměř čtvrtina. Více ohrožených jazyků se vyskytuje v oblastech jako např. Amazonie, Indonésie, Oceánie nebo Sibiř. Jakub Jehlička zdůrazňuje, že zánik jazykové diverzity má negativní kulturní dopad.

Jazyky fungují jako kódy, ve kterých jsou uložené rituály a informace o společenstvích. Současná moderní lingvistika pojmenovává, že zánik jazykové diverzity je de facto i zánik biodiverzity.“ Jazyk totiž v sobě nese určitý způsob vidění světa, například i tak fundamentálních jevů jako je čas nebo barvy.

Evropa slaví den jazyků vždy 26. září

Library of Languages se k oslavě připojuje letos na podzim už podruhé. Na tento den chystá celodenní akci z názvem Evropský den jazyků v Kampusu Hybernská.

Čtěte také

Právě Kampus Hybernská vytváří prostor pro tzv. třetí roli univerzity, a také proto se všechny popularizační akce Library of Languages odehrávají tam. Výraznou část programu Evropského dne jazyků v Kampusu Hybernská tvoří interaktivní sekce, ve které si návštěvníci mohou zahrát únikovou hru na záchranu jazyka, účastnit se workshopů nebo řešit jazykové rébusy.

Organizátoři také připravili audiovýstavu mrtvých jazyků, která nabízí jedinečnou možnost seznámit se se zhruba 15 mrtvými jazyky, které jste patrně v životě ještě neslyšeli. Můžete si poslechnou třaba v akkadštině načtenou ukázku Eposu o Gilgamešovi. Na přelomu září a října pak nabídne Library of languages minikurzy pro veřejnost.

Pořad moderovala Jitka Kostelníková, hudbu inspirovanou malými jazyky vybral pro pořad hudební dramaturg Pavel Zelinka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.