„Slyšené krajiny“ Olgy Karlíkové
Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze občas uspořádá výstavu, která je poctou pedagogům, kteří v minulosti na škole učili, nebo také jejím dávným absolventům, kteří si na české výtvarné scéně vydobyli významné místo.
K takovým absolventům patřila i malířka Olga Karlíková, která se narodila v roce 1923, na pražské „Umprumce“ studovala už za války u Antonína Strnadela a potom v letech 1945 až 1948 textil u Antonína Kybala. Zemřela v roce 2004.
Olga Karlíková vešla ve známost především svým kresebným a malířským zachycením zpěvu a letu ptáků, ale zaznamenávala i zpěvy žab, velryb, pohyby slunečního světla ve staré stodole nebo také linie mořského příboje.
Na rolích papíru zaznamenávala první zvuky probouzejícího lesa, hlasy ptáků – kosů, drozdů, slavíků, budníčků, pěnkav, cvrčilek, sedmihlásků či lindušek, které převáděla do jakýchsi kaligrafických znaků, se na jejích partiturách překrývají a proplétají.
Tyto kresby Olgy Karlíkové nezachycují jen jediný okamžik, osamocený ptačí trylek, ale akustickou proměnu krajiny v průběhu dne. Proto také výstava dostala název „Slyšené krajiny“. Oba její kurátory – Miloše Vojtěchovského a sochařku Dagmar Šubrtovou si k mikrofonu pozval Karel Oujezdský. O Olze Karlíkové a její pozici v dějinách českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století jako první hovoří Miloš Vojtěchovský.
V příspěvku Karla Oujezdského uslyšíte také zpěv slavíka, drozda a žluny šedé. Hlasy ptáků pocházejí ze sbírky nahrávek ptačích hlasů ornitologa Víta Zavadila, který s autorkou spolupracoval a zvukový nosič v nízkém nákladu vydal u příležitosti výstavy.
Mimořádně sugestivní výstavu „Olga Karlíková: Slyšené krajiny“ si můžete v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové na Palachově náměstí v Praze prohlédnout do 1. prosince. Ve středu 7. listopadu od 18 hodin promluví v expozici o díle Olgy Karlíkové historička umění Miroslava Hlaváčková a 21. listopadu se zde bude konat přednáška ornitologa Víta Zavadila a doprovodný koncert k výstavě.
