Slovenský Řek

3. listopad 2003

Když přijede do Prahy nějaká ta inscenace ze Slovenska, bývá to zpravidla vnímáno jako takový vánek exotiky. Slovenští herci bývají plnokrevnější, jejich hra energičtější a tempo neuvěřitelné a přitom usledovatelné. Nejinak tomu bylo i v případě Nitranské inscenace Řeka Zorby, kde exotiku navíc ještě umocnila řeckost.

Inscenace Jozefa Bednárika je jedním velkým živým obrazem. Postavy se pohybují neustále mezi životem a smrtí (přesněji řečeno Životem a Smrtí) jakoby zde za ty dvě hodinky chtěly prožít celý život. Jakoby chtěly vykřičet všechny emoce v jediném slově, vyzpívat své radosti i žaly v jediné písni a především vytančit celý život v jediném tanci.

Z inscenace Řek Zorba

Nejen díky tomu celá inscenace působí jako ohromné antidepresivum. I když je zde stále přítomna smrt, to hlavní je život a vše co k němu patří. Láska, štěstí, smutek, ale i ona zmiňovaná smrt. Není to však zlá smrt, kterou vše končí, ale Smrt, které se můžeme s klidem vrhnout do náručí. Smrt, která nás na svém korábu neodváží navěky, ale na věčnost. Proto se jí do náruče ochotně vrhá i vyznavač života a nezkrotný "žič" Zorba. Volný a svobodný, protože sám a chudý. Šťastný snad pro to, že nemá žádného stálého důvodu k radosti. Zorba - historická postava, z jejíž neobyčejné obyčejnosti bychom si měli brát příklad a žít pro sebe a přitom ne na úkor druhých.

autor: Jelena Malostranská
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.