Sláva balonům!
Cesta balonem je způsob přesouvání se či odpoutání se od země, snad nejvíce spojený s pocitem čehosi nevšedního, hrdinného a zvláštního. Snad i proto, že při cestě balonem nejde tak docela jen o zručnost a zkušenost toho, kdo se vzdušný koráb pokouší řídit. Vždy je to také spojeno s odevzdáním se do rukou nevyzpytatelných přírodních sil. Co a kdo stál v počátcích české vzduchoplavby, vypráví ve své knize Břetislav Ditrych (nar. 1942), autor knih věnujících se právě slavným dobám, kdy vzduchoplavba i aviatika byly v počátcích (z posledních např.: Báječné ženy na létajících strojích, 2000; První a sám. Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara, 2001). Musel to být krásný pocit, když ve vzduchoplavecké aréně na pražském Výstavišti vstoupil do koše kapitán Hůlka se spolucestujícími, zavelel "Pusťte všechno!" ... a balon se pomalu a majestátně vznášel do výše, do neznáma...
K tomuto českému vzletu ale předcházela bohatá historie, kterou autor čtenáře provede opravdu snad od zjistitelných počátků balonového létání. Jak jinak, již od starých dobrých Řeků, od kultivovaných Číňanů, od renesančního všeuměla a "záhadologa" Leonarda da Vinciho až k proslulým francouzským bratrům Josephu a Étiennovi Montgolfierovým, podle nichž dostal na konci osmnáctého století balon naplněný horkým vzduchem jméno - montgolfiéra.
B. Ditrych, mimo jiné i dlouholetý publicista, zvolil pro své vyprávění napínavý a poutavý tón i dostatečně podrobný a informativní popis. Líčí okamžiky pokusů a omylů, testů neúspěšných i takových, které dnes budí pousmání. Třeba o jedné zkoušce, při níž na balon, spadnuvší na pole, zaútočili vesničané vidlemi, neboť chtěli zneškodnit to záhadné a podivné dravé zvíře. Už v oné době, v roce 1790, startovala první montgolfiéra také v Praze. Krameriovy noviny ji nazvaly podivným, přehrozným větrným balounem a prvním českým vzduchoplavcem se pod dozorem Jeana-Pierra Blancharda stal hrabě Jáchym ze Šternberka.
Plného rozkvětu však české balonové létání zaznamenalo především na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy byla založena Česká aeronautická společnost. Odvážně a s mužným odhodláním probíhalo v oněch letech pokusnictví v oboru balonového létání, neboť heslo "Kam vítr, tam balon" platit nepřestalo. Stěžejní část autorova líčení se zabývá právě touhou i realizací "létacích" plánů v českém prostoru. Od prvních nadšených pokusů (První let Hůlky s Wandasem) po dobu, kdy po slibném náběhu nastalo u nás hluboké utišení. Sláva balonů je spjatá s krásnou epochou, s romantickou i romantizovanou historií devatenáctého století. B. Ditrych ve své knize předkládá nejen tuto vzhlednou stránku. Neopomíná ani komplikace a nezdary, ústrky a prohry. Největší oběti přinášel lásce k balonismu Hůlka. Doufal, že vzbudí zájem a snad nalezne i pokračovatele svého díla. Tato naděje se však nesplnila. Přesto, prvotním a nejvýraznějším dojmem zůstane obdiv a respekt k "báječným mužům" a zajímavé době.
Text, doprovázený černobílými dobovými ilustracemi a fotografiemi, nabízí ucelený náhled, ale též radostnou četbu, kořeněnou uznáním.
Břetislav Ditrych: Sláva balonům! Než v Čechách vzlétl první aeroplán. Dokořán, Praha 2005, 208 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
