Skladatel Ivan Acher: znělka Vltavy jako vzdor zvukovému smogu

23. červenec 2018

Motivy Smetanovy Vltavy protékají nově znělkami stanice Vltava skrze dírky vyštípané kleštičkami vlakových průvodčích. Hrací strojek jimi rozezněl hudební skladatel Ivan Acher. Repríza z 2. října 2017.

V pramíncích neposedných a od pravidelného rytmu oproštěných se tak Vltava rozstříkla poprvé 1. října 2017 v poledne, kdy stejnojmenná kulturní stanice Českého rozhlasu začala vysílat svůj nový program.

Strojek, který skladatel Ivan Acher použil k vytvoření nových znělek Vltavy

Hrací strojek je pro Ivana Achera také gestem vymezení vůči zvukovému spektru, které se neustále ozývá ze všech rádií.

„Chtěl jsem, aby to byl zvuk neslýchaný a okamžitě rozpoznatelný, a zároveň v modu tak příjemném, že se na něj posluchači můžou těšit, i když zazní z vysílání vícekrát denně.“

Čas strávený nad skladbou pro něj musí obsahovat radost z práce a objevování. Ta se totiž do komponované hudby zakóduje. „Věřím na to zakleté štěstí. Když v mojí domácí laboratoři nevznikne něco, co jsem ještě nikdy neslyšel, neodevzdám to dál.“

Jako dlouholetý autor scénické a filmové hudby hledal cestu mimo spektrum reálných říčních zvuků. Ve znělkách se neobjevují ani asociace na Vltavu jako na vodní tok ani instrumentář symfonického orchestru, pro který Smetana svou skladbu zkomponoval.

„Taková znělka by možná oslovila nejvíc posluchačů a současně jich nejméně rozzuřila, ale přišlo mi to prvoplánové. Zvuk strojku je úplně odjinud. Dokáže organicky procházet vysíláním a spojovat nesourodé vagonky pořadů.“

Signifikantní témata ze Smetanovy Vltavy mohou podle Ivana Achera spojovat vltavské posluchače přes generace. „Nechtěl jsem narušovat tu kontinuitu, měl jsem jen obavu, zda obstojím s novými znělkami před zvukovým memem z minulých let, na který byli lidé zvyklí přes deset let.“

Zvuk stanice Vltava je od 1. října zcela nový. Po patnácti letech měníme vysílací schéma

ART’S NOT DEAD! Vltava mění po patnácti letech vysílací schéma

Kromě vzniku nových pořadů, které by měly lépe reflektovat kulturní dění, především na domácí, ale i mezinárodní scéně, čeká Vltavu i zcela nová zvuková grafika. Ta vznikla pod taktovkou hudebního skladatele Ivana Achera.

K celkovému objemu práce, který vytvoření nové zvukové grafiky znamenalo, říká: „Kdyby se měly počítat i všechny slepé uličky, tak je to na čtyři nová cédéčka.“

Nové znělky k pořadům jsou postavené na zvucích akustického původu. Znějí jednou jako jazz na Fender a křídlovku, jindy jako world music s gamelany. Publicistický okruh charakterizuje kytarový tapping a flažolety na preparované piano.

„Do marimb ve znělkách zpravodajství, jsem se snažil ukrýt skladatelsky také něco, co by mohlo potěšit i normální kluky od nás od fochu. Rytmy jsou vystavěné z více zdrojů, ve stereu vzniká protifáze, která je mi milá, i když se do ní ve zprávách pak čtou nemilé věci.“

„Mám radost, když někdo rozklíčuje, jak to dělám a proč. Rébusy jsou v mé práci to nejhezčí. Užiju si, když se mi do ní podaří zakomponovat komplikované věci tak, aby nekomplikované  lidi nerušily.“  

 

autor: Renata Klusáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.