Site specific v oranžerii Břevnovského kláštera
V Galerii Entrance vystavují do 15. února pod názvem „Ve znamení břevna a růží“ díla ostravských autorů, historika umění Tomáše Knoflíčka a vizuálního umělce Libora Novotného.
Výstava podle organizátorů vychází sice z genia loci břevnovského kláštera, kde se „díky prozíravému a kultivovanému výběru architektů a dalších umělců podařilo, zejména v barokní době, vytvořit klášterní komplex jedinečné hodnoty a významu.“ Činí tak ale poněkud podvratně, prostředky, jež mají blíže k subverzi než k empatii. Ve své podstatě instalace představuje v prostoru roztroušený, fragmentovaný znak břevnovského kláštera, k jehož konstrukci bylo užito všedních materiálů a banálních či kýčovitých předmětů, jimž je – vedle role prosté ilustrace – dedikována i svého druhu symbolická hodnota.
Namísto vážně míněné záležitosti jde ale spíše o kvazi-hru s barokní ikonografií, emblematikou či heraldikou, v níž se namátkou OSB desky proměňují v odkaz na benediktinskou řeholi (Ordo Sancti Benedicti – OSB) či laciné dekorace z papírových růží v připomínku vanitas, tzn. pomíjivosti všech věcí.
Tytéž motivy lze však vztáhnout i přímo k prostoru, kde se nacházejí. Volně roztroušené trámy dávají vzpomenout na kdysi alarmující stav barokní budovy oranžerie, která v důsledku neomluvitelné lhostejnosti vzala téměř za své v éře budování socialismu, a v duchu stejné logiky se i papírové „heraldické“ růže proměňují v lokální odkaz na někdejší funkci stavby, tzn. zahradního skleníku.
Nejposlouchanější
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Casanova, Don Juan a spol. Povídky o dobyvatelích ženských budoárů
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie