Shadow Kingdom

(…) Deska je ozvěnou jakoby živého filmu, kdy účastníci kvůli pandemii vystupovali na plátně v rouškách. Tentokrát se ke stejnému materiálu jiná sestava sešla ve studiu. Zachovala a i rozšířila repertoár. A nesporně vytěžila to nejlepší z Dylanova repertoáru. Svým charakterem se jakoby vrací do dob jeho začátků, kdy instrumentace songů byla velmi komorní a přitom vznikaly ty nejtradičnější. I jeho projev je spíš přibližný té době, protože v některých pozdějších byl spíš až tajemně rockový. (…)