Sedmé nebe s Pavlem Klusákem: Nová kariéra v novém městě. Průvodce Berlínem s Davidem Bowiem a jeho albovou trilogií
Žádná mezinárodní hvězda se kreativně nezapletla s Berlínem tak jako David Bowie. Když britský hudebník přijel v roce 1976 do západního Berlína, ocitl se v rozděleném městě. Zkoušel tu ze sebe setřást závislost na kokainu (úspěšně!), ale také hledal novou vlastní hudbu v přímé inspiraci kapelami Kraftwerk nebo Neu!.
V legendárním studiu Hansa u Berlínské zdi vznikaly antihvězdné, a přece dodnes vysoce ceněné skladby pro alba Low a Heroes. Když Bowie v roce 1978 odjížděl z Berlína, inspiraci ještě udržel pro album Lodger: Tehdy začal mluvit o Berlínské trilogii.
Písně a hlubší nepopové instrumentální skladby z alb Low, Heroes a Lodger zůstávají dodnes hudbou individuální, osobitou a promyšlenou, ale taky předznamenávají naši dnešní situaci. Ta hudba přemlouvá přístroje, aby pro samou funkčnost nezapomněly na poezii, ví o naší středoevropské historii včetně jejích traumat, spojuje impulzy různých kultur, protože hranice v posledku neplatí pro viry ani pro lidi, a říká, že populární hvězda na výsluní má mít kuráž a odvahu formulovat podstatné, i když to zrovna nebude populární dikcí.
V pořadu z cyklu Sedmé nebe Pavla Klusáka znějí skladby, které David Bowie vytvořil spolu s producenty Brianem Enem a Tonym Viscontim: Sound and Vision, Always Crashing in the Same Car, Warszawa, Helden (německá verze songu Heroes), Yassassin a také hudba skupiny Neu!, která Bowieho a spol. inspirovala.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
-
Milan Uhde: Zjasněná noc. Hra o muži, který neuměl spát, k autorovým 90. narozeninám
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
