Sara Schoenbeck. Eponymní sólový debut fagotistky, jíž jsou tradiční škatulky těsné

22. prosinec 2021

Média ji řadí do „uzoučkého klubu průkopníků fagotu“ v soudobé hudbě a její koncerty získaly přívlastky jako burcující nebo strhující. Je totiž posedlá snahou o rozšíření běžných představ o tom, co vše je s fagotem možné, a to jak na poli komponované i volně improvizované hudby.

Sara Schoenbeck na svém debutovém sólovém albu zaznamenala svá dlouholetá hudební partnerství a to prostřednictvím duetů s umělci, kteří jí pomohli na cestě k větší kreativitě při hře na nástroj, jenž ji prý už od dětství přitahoval svou jedinečností, texturou, témbrem a zvukem.

„I když rozhodně oceňuji hru v orchestru podle západní klasické tradice, tradiční kariéra fagotistky byla pro mě příliš těsná škatulka. Uvědomila jsem si, že změť klapek a dírek na nástroji podporuje mikrotonální zkoumání – začala jsem se zajímat o multifonika, neboli vícehlasy, a zjistila jsem, že mou další opravdovou láskou je experimentální hudba. Věnovala jsem se hraní v nejrůznějších konstelacích, otevřela jsem své uši i fagot jazzu, hip hopu, rocku, elektronice, kreativní improvizaci, severoindické klasické hudbě, karnatské hudbě, ghanské hudbě a tanci, tanci haitskému i jávskému. Všechny tyto zkušenosti ovlivnily můj hudební jazyk a představy o melodii. Ať už jde o improvizaci, interpretaci nebo skládání, vždy se ptám, jak použít rozšířenou techniku, abych posílila význam fráze, prohloubila emocionální obsah melodie a vytvořila příběh,“ vysvětluje Sara.

Repertoár její debutové desky tvoří celkem devět skladeb; tři autorské, tři, které jsou postavené čistě na volné improvizaci (se saxofonistou Roscoe Mitchellem, cellistkou Peggy Lee a pianistou Waynem Horvitzem), a zbytek tvoří převzaté kompozice a písničky, které přearanžovala do duetního formátu.

Spustit audio