S holokaustem za zády. O své knize, která je nominována na Výroční cenu IBBY Zlatá stuha 2019, hovoří literární historička Svatava Urbanová
Zabývat se knihami pro děti a mládež s tematikou holokaustu jsem začala, protože jich bylo prostě moc. Potřebovala jsem se v nich vyznat, najít nějaký klíč, podle kterého by se daly popsat literárněvědným slovníkem, říká profesorka Svatava Urbanová.
A tak zatím poslední knížka literární teoretičky Svatavy Urbanové dostala název S holokaustem za zády. Svatava Urbanová se v ní zabývá literárněvědnou interpretací problematiky holokaustu, stejně jako širokou sociokulturní analýzou tohoto historického fenoménu. Sjednocujícím prvkem knihy je deník židovské dívky Anne Frankové, k němuž autorka vztahuje deníky českých židovských dětí. Zabývá se ale také fiktivními příběhy, které se na knihkupeckých pultech začaly objevovat po odeznění vlny deníkové literatury, a v neposlední řadě věnuje pozornost fiktivním příběhům, jejichž autoři znají holokaust už jen ze sekundárních literárních zdrojů.
Kniha Svatavy Urbanové S holokaustem za zády upozorňuje na stálou společenskou naléhavost tématu, na neonacismus, ale také na válečná traumata, kterých se oběti a svědci holokaustu nikdy nezbavili. Je určena všem, komu není lhostejná minulost, ale především je to velmi užitečná publikace pro studenty a učitele literatury. Svatava Urbanová pracuje s více než padesáti tituly, které zařazuje do společenského i literárního kontextu. Zároveň však některá vybraná díla podrobně interpretuje a analyzuje. Pozornost věnuje navíc obrazovým a obrazově - textovým vyprávěním, tedy formě, která prorazila až v posledních letech.
Největším nebezpečím pro literaturu o holokaustu je masová kultura, říká v závěru Reflexí Svatava Urbanová, autorka knihy, která byla nominována na letošní prestižní cenu Zlatá stuha.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
Konstantin Biebl: Cesta na Jávu. Exotické zážitky českého básníka z cesty do jihovýchodní Asie
-
Kdy pravda podobá se prstu na ústech. Jan Skácel jako básník v překladech děl od Sofokla po Lorcu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.