Roztockým se povedlo navázat na pradávného ducha masopustní tradice

9. únor 2018
Masopust v Roztokách

Masopust je svátek svátků, obsahuje obřady svázané s celým rokem, celým životaběhem. O historických i současných podobách masopustního veselí vyprávěly Jitka Tichá a Martina Krátká ze Sdružení Roztoč a etnografka Zlata Potyková z Národního muzea.

Masopustní reje zvané též fašank, ostatky či voračky rozveselují v Čechách a na Moravě jednobarevnou zimní krajinu nejpozději od 13. století. Na některých místech republiky tradice přetrvala do současnosti a zpravidla během února můžeme narazit na nejrůznější formy této lidové zábavy.

„Masopust ve skutečnosti nejsou jen ty nejbouřlivěji, nejveseleji slavené tři poslední dny, začíná vlastně už po Třech králích, 7. ledna, a končí masopustním úterým. Následnou Popeleční středou se zahajuje období půstu,“ vymezuje časově masopustní období Zlata Potyková, kurátorka lidového zvykosloví z Etnografického oddělení Národního muzea.

Masopust, tradiční lidová slavost, slaměný medvěd

Tradice stará více než 700 let

„Masopust navazuje na předkřesťanskou tradici, sahá do velmi dávných dob a ve svých kořenech je spojován i s antickými slavnostmi. V této souvislosti můžeme zmínit starořímské bakchanálie. Masopustní tradici jsme částečně přejali z jižní Evropy, ve které už období února znamená počátek jara.  Je to rituál přechodového typu, kdy se uzavírá jeden přírodní cyklus a zároveň vstupujeme do druhého.“

Masopustní obchůzka byla podle Zlaty Potykové především službou venkovské komunitě. Rituálními úkony a vzbuzeným veselím přinášeli účastníci masopustu celému společenství ochranu a plodnost. Dělo se to díky takzvané kontaktní magii, kdy vesničané přicházeli do kontaktu s maskami, z nichž každé byl přisuzován nějaký magický potenciál.„Bylo to magické obkroužení prostoru ochranným kruhem, který měl komunitě zajistit všechno kýžené, co chtěli lidé přinést do toho nově přicházejícího roku“.

Ze skromné události pro 20 usedlíků se stala proslavená tradice pro tisíce účastníků

Velké masopustní slavnosti už dvacet let pořádá v Roztokách u Prahy sdružení Roztoč. Cílem Roztoče je propojovat: profesionální umělce s amatéry, jednotlivé generace mezi sebou, nově příchozí se starousedlíky, umění s každodenním životem, spolek pomáhá lidem zapustit v Roztokách kořeny a umožňuje jim stát se součástí místní komunity. Jakýmsi iniciačním obřadem pro nově příchozí bývá právě účast na masopustu. Specifický ráz roztockému masopustu udávají především masky a loutky, které jsou výtvarně velmi výrazné a svébytné, základní typy vznikly už v počátcích tradice, fundus je ovšem neustále obměňován.

„Měli jsme touhu vtisknout našemu masopustu ráz, který by šel proti globalizační tendenci srovnat kulturu do jedné řady, chtěli jsme vzdorovat obecné představě kultury,“ říká duše celého projektu, Jitka Tichá ze sdružení Roztoč. Sama začala s masopustní obchůzkou už před dvaceti lety, kdy se s rodinou nastěhovala do Roztok. „Prvotní impuls i finální podoba průvodu byly na místních výtvarnících. Každý rok přibývají nové nápady, všechny jsou ale jaksi propojené, odpovídají prvotní inspiraci, se kterou jsme přišli v začátku,“ poznamenává Jitka Tichá.

Masopust v Roztokách, medvěd

Ze skromné události čítající dvacet usedlíků se stala proslavená tradice, která v nejúspěšnějších ročnících čítá kolem osmi tisíc účastníků. „Vývoj návštěvnosti není pozvolný, je skokový a nejvíc jej určuje počasí“, říká Martina Krátká, která pomáhá masopustní veselí v Roztokách organizovat už od začátku a na jejíchž bedrech leží odpovědnost za občerstvení a péči o návštěvníky vůbec.

Co je základní myšlenkou roztockého masopustu?

„Nejdůležitější je zapojení celé komunity. Masopust nabízí nespočet činností, na kterých se mohou sousedé podílet. Od výroby masek přes dovážení proviantu, uklízení a finanční podporu až k přípravě občerstvení“, vypočítává Jitka Tichá. Zmiňuje rovněž doprovodné akce masopustu, jako třeba takzvané Masodílny, na kterých vznikají pod dohledem zahraničních výtvarníků nové originální masky.

„Roztockým se povedlo navázat na pradávného ducha tradice, masky působí velmi emotivně. Z pohledu etnografa spojitost s tradicí neznamená striktní dodržování pevně dané formy, která je přisuzovaná tradičním obchůzkám, které se odehrávají například v jižních nebo východních Čechách či na Hlinecku. Vazba na tradici se v Roztokách uskutečňuje prostřednictvím stmelování komunity, skrze aktivní zapojení obyvatel do příprav a díky jejich účasti události samotné“, uzavírá Zlata Potyková.

Na letošní ročník Roztockého masopustu můžete vyrazit v sobotu 10. února. Ve 12 hodin začíná maškarní rej, ve 14 hodin proběhne korunovace královny. Veselit se můžete až do noci. Celý program najdete na webu.

Celý záznam ArtCafé včetně dalších hostů a hudby podle výběru Josefa Sedloně si můžete poslechnout zde.

  • Společnost
  • Rozhovor
  • masopust
  • roztocký masopust
  • Roztoky
  • masky
  • komunita
  • sousedé
  • sousedi