Rozhlasové dokumenty na MFDF Ji.hlava 2015

Je možné slyšet sníh? Stačí zavřít oči. Uslyšíte ho v dokumentu o tajemném zmizení, který točila dánská autorka Rikke Houd na zamrzlých pláních Grónska. Existují ještě hospodští literáti a píšící dělníci, hrdinové špeluněk a fabrik v tradici Bohumila Hrabala? Poslechněte si dokument německých autorů Když jde básník do hospody aneb Petrův princip. Jak je slyšet zemětřesení? Díky dokumentu Terezy Hronové se ocitneme v Nepálu v den druhého ničivého otřesu. Náš rozhlasový kolega Dalibor Zíta se vydal také na tzv. balkánskou cestu, aby zachytil osudy uprchlíků směřujících do Evropy i pohnutky lidí, kteří jim pomáhají. Přehlídku radiodokumentů doplní tvůrčí dílna pro ty, kteří chtějí umět vyprávět příběhy zvukem.

Čtěte také: Stáhnout program v pdf.

Čtěte také: Vydejte se do Jihlavy prozkoumat život Steva Jobse i filmové podoby surrealismu

Program Radiodokumentu na MFDF Ji.hlava

Čtvrtek 29. října 2015 | 18.00 hodin | Respekt CaféRikke Houd: The Woman on the Ice/Žena na kraji ledu

V roce 1932 odjíždí mladá dánská zdravotní sestra Karen Roosová do dalekých končin východního Grónska a stává se zde vůbec první zdravotnicí. Zmizí o devět měsíců později. Šlépěje ve sněhu končí na okraji zamrzlého moře východního Grónska - zůstala po ní jen odhozená lyžařská hůlka a neúplný deník, ze kterého někdo vytrhl poslední stránky.

Rikke Houdová se vydává po stopách více než osmdesát let starých. Ve zvukově bohatém a hluboce osobním vyprávění se snaží porozumět dávno minulé době i vzdálené komunitě.

V kraji ledu |foto: Rikke Houd

Pátek 30. října 2015 | 18.00 hodin | Respekt CaféTabea Soergel, Martin Becker, Martina Lisa: Když jde básník do hospody aneb Petrův principNásleduje debata s autory

Existují ještě hospodští literáti a píšící dělníci, hrdinové špeluněk a fabrik v tradici Bohumila Hrabala? Tak kupříkladu Petr. Ještě v životě nenapsal ani řádku a přitom píše pořád. Každý den třídí odpad Prahy. Ale vlastně je skrz naskrz básníkem. V různých kapelách a na slam poetry rýmuje o svém těžkém životě.

Cesta ušmudlanými hospodami, městy a nocemi je svébytným pokusem německých autorů po prozkoumání české duše. A holdem staromódním existencím z času středoevropského turbokapitalismu.

Když jde básník do hospody |foto: Igor Malijevský

Sobota 31. října 2015 | 11.00 hodin | Klub ZacheusWorkshop: Jak se ptát? Rozhovor jako spolupráce

Praktická dílna pro všechny, kteří rozhovory a rozhlasové dokumenty už točí, i pro ty, kteří ještě nezačali. Workshop povedou Brit Jensen a Jiří Slavičinský.

Prozkoumáme dokumentaristický typ rozhovoru, který je založen na zvídavosti, empatii a odvaze jít do hloubky. Vyzkoušíme si, kam až se dá dostat, když rozhovor vnímáme spíše jako společnou cestu než jako boj. Zkusíme natočit rozhovor, který v myslích posluchačů vytváří obrazy a vypráví poutavý příběh.

Český rozhlas na MFDF Jihlava, dílna natáčení dokumentů |foto: Tomáš Vodňanský

Sobota 31. října 2015 | 18.00 hodin | Respekt CaféZemětřesení v Nepálu a uprchlická krize na tzv. balkánské cestěNásleduje debata s autory

Dva dokumenty mladých lidí, kteří se rozhodli aktivně pomáhat při humanitárních krizích ve světě.

Tereza Hronová: Zažila jsem zemětřesení v Nepálu

25. dubna 2015 zasáhlo Nepál ničivé zemětřesení a zemi na několik dnů paralyzovala panika. Počet obětí se nakonec vyšplhal k devíti tisícům. Jenže 12. května se země začala třást znovu. Tereza tehdy stála ve vesničce Hagam uprostřed nepálských hor. Až později zjistila, že to bylo téměř na epicentru. Byla u toho, když lidé z vesnice vytahovali ze sutin těžce zraněné.

Nepal 2015, Sindupalchok |foto: Tereza Hronová

Dalibor Zíta: Balkánská cesta - po proudu uprchlíků do Evropy

Takzvanou “balkánskou cestou”, která vede přes Řecko, Makedonii, Srbsko a Maďarsko přichází do Evropy proud běženců, hlavně ze Sýrie, Iráku a Afghanistánu a dalších blízkovýchodních zemí. Zatímco ještě před létem šlo o desítky, maximálně stovky lidí, během léta už hranice jednotlivých zemí přecházely tisícovky lidí denně. Vlády jednotlivých zemí na balkánské cestě nebyly na něco takového připraveny a nezvládly adekvátně zareagovat, stejně selhávaly i velké humanitární organizace. Na strastiplné balkánské cestě tak uprchlíkům začali pomáhat dobrovolníci z různých zemí ve svém volném čase.

Dalibor se vydal se skupinou českých dobrovolníků do Makedonie a Srbska a poté ještě do Maďarska a zdokumentoval osudy uprchlíků na cestě do Evropy a osudy lidí, kteří jim pomáhají.