Role glosátora není pro každého. Svědčí o tom i knižní debut Víta Kořínka s názvem Děti tlačí traktor
Knihou s názvem Děti tlačí traktor, kterou vydalo Nakladatelství Petr Štengl, literárně debutuje dosud spíše na film zaměřený Vít Kořínek, jenž v současnosti pracuje na FAMU jako koordinátor programů vyučovaných v angličtině. Svazek čítající necelých sto stran obsahuje pestrou směsici jeho básní, mikropříběhů a zápisků, které napsal v průběhu uplynulé dekády.
Autor narozený v roce 1985 zatím vlastní literární tvorbu prezentoval pouze časopisecky nebo na svém blogu a přítomná kniha bohužel vzbuzuje dojem, že se do ní z Kořínkova šuplíku vešlo takřka všechno. Přestože přítomné texty nezapřou vzdělaného a sečtělého pisatele, málokterý z nich dokáže při první, neřku-li druhé četbě výrazněji zaujmout či překvapit. Zralý debutant, jemuž je nepochybně bližší poloha pozorovatele a komentátora než vypravěče, tu bez většího ladu a skladu vrší prózou i veršem zaznamenané postřehy, situace a obrazy, které jen zřídkakdy oplývají kýženým přesahem, slibovaným nakladatelskou anotací.
Příliš mnoho textové hlušiny
Námětem Kořínkových textů, lavírujících mezi deníkem a fikcí, se stávají povýtce banální výjevy, odehrávající se kupříkladu na zastávkách, ve vlaku, na úřadech či během rodinných sešlostí. A stejně suchopárné a plytké naneštěstí zpravidla bývá i jejich zpracování, postrádající potřebnou míru nadhledu, fantazie či humoru. Ačkoliv je autor očividně jiného názoru, glosování naší společnosti a dnešní doby nebude tak docela jeho parketa. Na výsledném dojmu pak nepřidá ani nedbalá redakce knihy, kterou hyzdí množství chyb.
Vít Kořínek bohužel ve své knižní prvotině zůstal uvězněný v banalitě skutečnosti – i když místy zachycené prostřednictvím fikce –, kterou se mu navzdory usilovné snaze příliš nedaří nahlédnout z nějakého nového úhlu ani nějak neotřele uchopit či pojmenovat. Sdílení podobných dojmů s autorem může snad potěšit čtenáře románu, neboť v takovém případě ke vzácné shodě dotyční dospějí odlišnými a svébytnými cestami, avšak pokud nás ničím zásadně nepřekvapí četba knihy, jako je ta Kořínkova, pak je podle mě cosi v nepořádku.
Související
-
Ctitelům hororů. V jednom svazku vyšla dvojice strašidelných próz Miroslava Pecha a Honzy Vojtíška
Útlá knížka malého formátu stojí za pozornost z několika důvodů: nepřehlédnutelná obálka a samotný obsah – hororově laděné prózy od Miroslava Pecha a Honzy Vojtíška.
-
Člověk člověku vlkem. Bohemistka Zuzana Říhová novým románem stvrzuje svůj spisovatelský talent
Autorka antologie Neplač, vstaň a střílej či monografie Vprostřed davu je sama literárně činná a v nakladatelství Argo jí vyšel nový román Cestou špendlíků nebo jehel.
-
Ve své třetí knize pro děti učí Olga Stehlíková malé čtenáře respektovat lidskou rozmanitost
Loňský ročník literární soutěže pořádané nakladatelstvím Albatros vyhrál rukopis s názvem Katalog lidí. Nyní vychází knižně pod názvem Já, člověk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
