Rodová znamení

Každé z dětí silně vnímá rodinné vztahy, sexualitu i náboženské prostředí. Jsou ovlivňovány světovými konflikty, které ničí jejich idylický svět, a výchovou rodičů, která jim předává nejen to dobré, ale nevědomky i vlastní předsudky. V různorodé směsici sociálních vlivů se snaží najít svoji identitu. Rozdílný styl vyjadřování dětí, odpovídající době, pohledy na současnou politickou situaci a střídající se zeměpisná místa dávají ději spád. Zpět proti proudu času až ke kořenům rodinného tajemství se seznamujeme se Solem, Randallem, Sadie a Kristinou (Errou), které k sobě poutá jako stigma i stejné a nesmazatelné mateřské znaménko.

(Současnost) Sol - Solomon je typické americké rozmazlené děcko vychovávané v přesvědčení, že je jedinečný a nesmí se jeho individualitě klást překážky. To jej vede k zakázanému světu násilí a pornografie na internetu. Místo, aby si hrál s hračkami, vyžívá se ve vlastním božství, v protiteroristických hláškách svého otce a slabostech své matky.

(Rok 1982) Randall, otec Sola, prožil dětství v Palestině a silně se ho dotkla náboženská nesnášenlivost. Izraelsko-palestinský konflikt ho předčasně vnáší do složitého světa dospělých, zbavuje ho iluzí a pro další život zanechává jakoby zlomeného a slabého.

(Rok 1962) Sadie vychovávali prarodiče a matka na ni neměla kvůli své popularitě dost času. Sadie se jí i otčímovi snaží především zalíbit, není schopna opravdové lásky. V dospělosti je posedlá pátráním po obětích německého převýchovného programu Lebensborn a touží odhalit pravdu o svých předcích. Ztráta citu se projevuje i v její mateřské roli.

(Rok 1944) Kristina-Erra, matka Sadie, celkem spokojeně žije v německé rodině. Příchod nového člena odhaluje, že ani ona do této rodiny ve skutečnosti nepatří. Konec války ji přesune do další cizí rodiny v Kanadě. Zmatená a vykořeněná se uchyluje do světa zpívání, díky kterému se stává slavnou. Minulost v podobě nevlastního bratra a sestry ji ale dostihne i v dospělosti.

Nancy Hustonová, Rodová znamení, nakl. Odeon, 2008, edice Světová knihovna, překlad: Alexandra Pflimpflová, 250 s.