Ro(c)k Podvraťáků

30. listopad 2006

Karel Janák se po úspěšných komediích (Snowboarďáci, Rafťáci) rozhodl, že nechce být nadále spojován jen s teenagerskými filmy o vzájemném balení holek a kluků a pro svůj nový film zvolil žánr, který má v českých filmových luzích a hájích dlouhou tradici, černou komedii. Vyslovovat Ro(c)k Podvraťáků jedněmi ústy se Čtyři vraždy stačí drahoušku nebo Pane, vy jste vdova však rozhodně nebudeme.

Márty, Luki, Radek a Tom jsou čtyři kamarádi, na práci je sice moc neužije, ale muziku zvládají s přehledem a vervou sobě vlastní, podobné úsilí jsou ochotni věnovat snad leda intenzivním kalbám a nahánění sukní. Živí se hraním v zapadlých klubech a krom toho Luki pracuje v bezpečnostní firmě, Radek dělá v tiskárně, Tom má se svojí přítelkyní květinářství a Márty se práci vyhýbá jako čert kříži. Shodou nešťastných okolností Radek přijde o práci, když zkazí tisk místního deníku, protože okukoval výstřih jedné z brigádnic, a v tu samou dobu přijde o zaměstnání i Luki, kterému se při montáži bezpečnostního systému v domě bohatého pana Salingera podaří téměř přizabít majitelova milovaného psíka. Najednou jsou nahraní, provoz kapely spolyká značnou část jejich prostředků a navíc jim zrovna odešla aparatura a jako na potvoru se jim ozve manažer známého muzikanta Djanga, který projevil zájem si Podvraťáky poslechnout. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy a Podvraťáci vymyslí šílený plán, jak by se jim mohlo podařit sehnat peníze na aparaturu: unesou čtyřnohého miláčka pana Salingera a vymění ho za tučné výkupné. Všechno by mohlo jít jako po másle, kdyby se ovšem z pana Salingera nevyklubal mafiánský boss, který se rozhodně nenechá vodit za nos od amatérů. Následný vývoj událostí je poměrně jednoduchý. Jde do tuhého, Podvraťáky stíhá malér za malérem, napětí stoupá a je dost jasné, že z téhle situace žádná remíza vzejít nemůže.

Ro(c)k Podvraťáků

Karel Janák se pod Ro(c)k podepsal jako režisér i scenárista a k ruce si vzal osvědčenou dvojici Kotek - Mádl, kterou doplnil o Martina Písaříka a Michaela Berana, aby trochu osvěžil mladý herecký kolektiv o další charaktery. Aby hlavní hrdinové nevypadali tak učesaně, oblékl je do free oblečení a Vojta Kotek dostal dokonce i masivní dredy a piercing do rtu. R(o)ck Podvraťáků evidentně měl být filmem pro dospělejší publikum, což se pozná snad jedině podle toho, že každý z mladých hrdinů má za sebou nemalé sexuální zkušenosti, místo problémů jak sbalit holku, řeší problémy s prací a celý snímek provází řada peprných výrazů. Jinak je ovšem R(o)ck Podvraťáků skoro stejně pubertální jako Rafťáci a Snowboarďáci. Postavy ve filmu jsou z 90% spíše karikatury, což by zas tolik nevadilo, kdyby u každé z nich byla použita zhruba stejná míra nadsázky. Takhle to ale vypadá jako by scénáristovi některé postavy přirostly k srdci mnohem více a jeho fantazie se na nich vyřádila. Například pan Salinger a obecně veškerá jeho mafiánská kumpanie je vylíčena barvami skutečně plakátovými a Podvraťáci v porovnání s nimi působí víceméně normálně. Podobně přehnaný je i adoptovaný táta Podvraťáků Chřestýš. Navzdory této nevyváženosti působí film celkem vtipně a sem tam se povede jak situační, tak i slovní komika. Na poměrně slušné úrovni jsou i herecké výkony, zvláště lišácký svůdce Jiřího Mádla je skutečně zábavným zpestřením. Velice vyrovnaně působí samozřejmě i zkušený Pavel Rimský, jehož chladnokrevný zabiják Igor je sice trošku za vlasy přitažený, ale přesto z něj jde strach.

Ro(c)k Podvraťáků

Největší nedostatky je nutno přičíst na vrub scénáři a režii. Scénáři proto, že se na něm zřejmě podepsala přílišná kreativita a ohňostroj vtipných nápadů byl natolik silný, že se i po masivním škrtání celek jeví spíš jako vroucí guláš, na jehož hladině se co chvíli vlivem varu ocitne nějaký gag. Podobně i režie není vyloženě špatná, jednotlivé scény jsou komponovány s řemeslnou zkušeností, bohužel však film moc nepůsobí jako celek, ztrácí se dějová linka, která by jednotlivé situace tmelila k sobě a zhruba od poloviny filmu se místy vytrácí i slibně rozjeté tempo. Ve výsledku máte pocit, že by snad bylo lepší, kdyby tvůrci několik úžasných vtipů oželeli a film byl o trochu kratší, ale zato s větším spádem.

Ro(c)k Podvraťáků

Humor, jak už jsem předeslal, je ryze pubertálního charakteru, nemusíte přemýšlet, abyste pochopili, v čem spočívá komičnost nějaké situace, všechno je velmi explicitní. Na druhou stranu musím říct, že mě pár věcí vážně pobavilo, striptérky svíjející se u tyčí v rytmu rozverných tónů Vivaldiho Čtvera ročních dob skutečně hned tak někde nevidíte. Co se však opravdu příliš nepovedlo, je nádech černého humoru, který měl z filmu udělat černou komedii. Pokud John Travolta se Samuelem Lee Jacksonem omylem zastřelí v autě chlapa, když najedou na hrbol, jejich první a jedinou myšlenkou je "jak se sakra dostat z té ošemetné situace?" Je to jejich přirozená reakce. Pro ostříleného gangstera taková mrtvola znamená víc než cokoli jiného, problém, kterého je třeba se rychle zbavit. Rozhodně nemají pražádné tendence vidět v ní bývalou lidskou bytost. Co se však hodí k profesionálním gangsterům, naprosto nesedí ke klukům flákačům, jejichž jedinými konflikty se zákonem jsou občasná konzumace marihuany a jízda v tramvaji načerno. Jsou situace, kdy se člověk může pousmát na absurditou něčího skonu, ale bavit se tím, že někdo zemře co možná nejhloupějším způsobem, mi v pořádku nepřipadá.

Ro(c)k Podvraťáků

Podvraťáci jsou lehkou komedií s pokusem o černý humor, s etickou stránkou věci se v nich však zachází se stejnou nezodpovědností, jakou disponují i hlavní hrdinové (je jedno co se děje, hlavně když je sranda). Neříkám že se při sledování filmu nepobavíte, ale pokud se trochu zamyslíte, některé věci už vám možná tak vtipné nepřijdou.

Ro(c)k Podvraťáků

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer)

Ro(c)k podvraťáků, Česko, 2006, 104 min

Režie: Karel Janák, scénář: Karel Janák, Rudolf Merkner, kamera: Martin Šácha, zvuk: Roman Čapek, střih: Pavel Hrdlička, hudba: Miroslav Chyška, architekt: Pavel Ramplé, kostýmní výtvarník: Michaela Hořejší, umělecký maskér: Jana Dopitová, produkce: MR.FILM PRODUCTION, s.r.o. - Marek Štencl, koprodukce: TV NOVA, FV PLAST, a.s. - František Vondráček

Hrají: Jiří Mádl (Márty), Vojtěch Kotek (Luki), Martin Písařík (Radek), Klára Jandová (Aneta Salingerová), Václav Postránecký (pan Salinger), Pavel Rimský (Igor, asistent pana Salingera), Michael Beran (Tom), Ema Jurková (Tereza), Kristýna Nováková (Šárka), Petr Janda (Django), Jan Hrušínský (Starosta), Pedja Bjelac (Chřestýš), Václav Sloup (dědeček), Lucie Benešová (kurátorka)

autor: Jakub Leníček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.