Roberto Arlt: Sedm bláznů. Argentinská kantáta zbabělosti

Jednoho dne přichází účetní Remo Erdosain do práce a je obviněn, že ukradl šest set pesos a sedm centů. Jednoduchá zápletka, která v prvních větách vrhá nesmazatelný stín na hlavního hrdinu, otevírá podmanivý román Sedm bláznů argentinského spisovatele Roberta Arlta (1900–1942). Kniha u nás málo známého prozaika vyšla v roce 1929 v Buenos Aires, ve městě, o jehož podivném kvasu vydává autor nepříjemné svědectví.

Země na okraji propasti

V románu na sebe Arlt postupně vrší nátěry sociopolitické situace státu na pokraji kolapsu, prostředí plného imigrantů, jejichž sny dávno zteřely, touhy vymanit se z nefunkčního a nespravedlivého systému, blouznění po uznání, slávě a moci, „paseckého“ jazyka lunfardo a zbabělosti raněných. Zbabělosti, která pramení z neúspěchu u žen i ze silného pocitu vlastní nedostatečnosti.

Tyto temné kontury, které najednou po necelých sto letech jakoby zničehonic obepínají i náš středoevropský svět, jsou pro Arlta a jeho postavy východiskem ze strachu a selhání. Remo Erdosain tak začne z vědomí dluhu osnovat vraždu svého známého, stane se členem tajné společnosti, která plánuje svrhnutí vlády a nastolení nového řádu založeného především na lži a na primitivní zábavě, a horečnatě sní o svém úspěchu u žen.

Podivné společenství kolem tajemného Astrologa

Výjimečnost Sedmi bláznů nespočívá jen ve výstižných popisech těch částí Buenos Aires, které patřily neúspěšným, v zachycené atmosféře odraných kavárniček a nevěstinců, ale také v prozíravém a až cynickém líčení moderní společnosti, které dochází dech. Oněch sedm bláznů, členů tajného spolku, velmi přesvědčivě plánuje státní převrat, přitom až vulgárně přemítá nad tím, zda se inspirovat komunismem, fašismem či řáděním Ku-Klux Klanu. Zda vykřikovat hesla Leninova či Mussoliniho. To vše v knize z roku 1929. Vojenský převrat, který v jedné kapitole barvitě líčí jeden z „vyvolených“, přitom až krutě přesně předznamenává události, které pouhý rok po vydání knihy uvrhly Argentinu do hluboké krize.

Sedmidílná vltavská četba z knihy vybírá a posluchačům překládá především výše popsanou dějovou linii lži a msty. S českou současností nečekaně rezonující příběh zbabělého účetního tak přibližuje Buenos Aires doby těsně před začátkem Hanebné dekády. V rozhlasové úpravě a režii Tomáše Soldána účinkuje Norbert Lichý. Hudebně román doprovodí současné nastudování skladby Barro Tal Vez Luise Alberta Spinetty a skladby pro bandoneon severoamerického skladatele Evana Lurieho.