Ranní úvaha Davida Schneidera: Absolutní štěstí

Když se rozhlédnu kolem sebe, musím mu dát za pravdu. Snažím se tomu čelit, třeba tím, že jednou týdně chodím cvičit Tai chi. Je to cvičení vhodné i pro osoby vyšší věkové kategorie, ke kterým patřím, cvičení prospívající tělu i duši. Naše skupinka má velmi dobré mezilidské vztahy, z našeho mistra vyzařuje pohoda.

I tady jsem se však setkal s vážným problémem. Sál, ve kterém cvičíme je sálem tanečním, a to znamená, že jeho stěny jsou vybaveny zrcadly. To samozřejmě zvyšuje možnost sledovat ostatní při provádění složitějších sestav a případně trochu „opisovat“, což je pro začátečníka, za kterého se stále považuji výhodné, nicméně při jedné sestavě jsem se poněkud vyděsil.

Součástí cvičení „Osm pokladů“ je i prvek, kdy nás náš mistr vyzývá abychom na svých tvářích vykouzlili výraz „absolutního štěstí“. To, co jsem spatřil v zrcadle, mělo k absolutnímu štěstí velmi daleko.

Grimasy mých spolucvičenců byly namnoze spíše děsivé a výrazu, který znám například z tváře různých vyobrazení Buddhy se nepodobaly ani v nejmenším. Výraz absolutního štěstí nám prostě nejde, neumíme to. Pro to jak vypadaly naše obličeje by se asi nejlépe hodilo slůvko křeč.

Je zvykem přát si veselé Vánoce a šťastný Nový rok, veselé Velikonoce, hodně štěstí, šťastnou cestu a podobně. Zdá se však, že zůstává pouze u těchto přání a být šťastnými se nám příliš nedaří. Hlasitý smích na veřejnosti, nejsou-li jeho původcem malé děti, vzbuzuje spíše pohoršení než touhu po nápodobě.

Před časem jsem se za sychravého podzimního podvečera, kdy vzduchem poletovaly první sněhové vločky a který rozhodně nevzbuzoval dobrou náladu na tramvajové zastávce setkal se starším bělovlasým a bělovousým pánem, který se krásně usmíval, ano z jeho tváře vyzařovalo štěstí. Ostatní čekající si od něj pro jistotu udržovali odstup, neboť se zřejmě domnívali, že musí být blázen.

Francois Marie Voltaire řekl: „Rozhodl jsem se být šťastný, protože je to dobré pro mé zdraví“ a s tím nelze nesouhlasit. Udělejme tedy něco pro své zdraví a pokusme se být alespoň občas šťastni, bez ohledu na chaos a skepsi, která nás obklopuje. Úsměv nás přece nic nestojí, jen trochu pohybu obličejovými svaly.