Průmyslová historie textilní výroby je součástí brněnského DNA. Dočká se vlastního muzea?

V brněnském Turistickém a informačním centru (TIC Brno) dlouhodobě sledují komplexnější témata, která pomáhají návštěvníkům objevovat nevšední rozměr města. Cílem projektu Brno Industrial, který se rozběhl v roce 2020 je předat informace, příběhy a v novém kontextu lidem zprostředkovat zážitky z vybraných lokalit i objektů. Součástí programu jsou komentované prohlídky s průvodci pěšky nebo šalinou a přednášky vznikající ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně. Jakmile to situace dovolí, projekt se rozběhne v plné šíři.

Brno si zaslouží stálou připomínku textilní historie

K tématu moravského Manchesteru se vrací brněnské kulturní instituce opakovaně. Zároveň ale v moravské metropoli nenajdeme žádnou stálou tematickou expozici, památník nebo muzeum, které by toto téma pokrývalo. Město je přitom doslova protkané odkazy na fenomenální epochu textilek, která jej proměnila z města středověkého rázu do podoby moderního velkoměsta. Podporu zviditelňování tohoto tématu a jeho zpřítomnění v prostoru města vnímá ředitelka TIC Brno, Jana Janulíková, jako nejvyšší metu v rozvíjení historického odkazu a rozhodně se jí nevzdává: „Existují pamětníci, publikace, ale chtělo by to vše dostat na jedno místo.“ Inspiraci je možné hledat například v Industriálním muzeu v Gentu, které sídlí v budově bývalé textilky nebo třeba v manchesterském Muzeu vědy a průmyslu.

Poselství 19. i 20. století

Když mluvíme o etapě takzvaného moravského Manchesteru, odrážíme se od data 1764, kdy byla založena první textilní manufaktura – známá jako Köffillerova manufaktura. „Boom textilního průmyslu stojí na zkušenostech, které načerpali první zaměstnanci Köffillerovy manufaktury. Právě oni se později stali majiteli továren,“ vysvětlila v ArtCafé kurátorka Technického muzea v Brně, Petra Mertová.

Když Mertová mluví o období textilního rozmachu Brna, vyzdvihuje význam příběhů rodin podnikatelů i dělníků, kteří začali do Brna ve velkých počtech přesidlovat s vidinou nového živobytí. Mertová upozornila také na to, že přítomnost továren a poptávka po kvalifikovaných pracovnících ovlivnily i vzdělanostní potenciál města: „Díky tomu, že byl ve městě dominantní textilní průmysl, prošla většina obyvatel vzděláním ve středních textilních školách.“ Industrializace město hluboce ovlivnila, změnila sociální klima společnosti i demografickou strukturu lokality.

Touha uspět i progresivnost a blízkost Vídně byly výrazným katalyzátorem textilního boomu v Brně.
Petra Mertová

Nejvyšší koncentrace budov spojených s textilní historií představují dvě oblasti: ulice Cejl, Hybešova a Václavská na Starém Brně. „Málokterá z budov je ale památkově chráněna, a tak většinou chátrají. Konverze velkých komplexů jsou nákladné. Výjimkou jsou paláce, které si stavitelé v éře před módou vil stavěli jako součást továrních komplexů,“ přiblížil současný stav budov brněnský průvodce Martin Koplík, který provází právě po stopách průmyslové aristokracie a méně známých palácích – jako je například Bochnerův nebo Schoellerův palác.

Továrna Br. Schoellerů na Cejlu|foto:Technické muzeum v Brně

Přetrhla se po válce nit?

Tugendhatovi, Löw-Beerovi, Furhmannovi nebo Offermannovi – to jsou významná jména rodin textilních podnikatelů, kteří své kariéry i životy spojili právě s Brnem. Většina z nich byla židovsko-německého původu. Po druhé světové válce zůstali v zahraničí, nebo tragicky zahynuli v koncentračních táborech. Know-how ale zůstalo díky jejich zaměstnancům v Brně. Správu továren tehdy převzali vedoucí zaměstnanci a některým podnikům se velmi dobře dařilo.

Továrna fa Auspitz und Enkel na Václavské ulici v Brně|foto:Technické muzeum v Brně

Po znárodnění v únoru 1948 se továrny staly součástí Moravskoslezských vlnařských závodů, což byl národní podnik sdružující desítky závodů. Tak v Brně vznikla Mosilana a Vlněna, které přečkaly až do 90. let. „Tyto podniky byly úspěšné a specializovaly se na export,“ popsala poválečný vývoj textilek Petra Mertová. V současné době funguje v Brně jen jeden textilní provoz, Nová Mosilana, vlastněná globálním koncernem, a soustředí se výhradně na export.

Vlněna – tkalcovna, 80. léta|foto:Technické muzeum v Brně