Prohlídka muzea knihařství v Rožďalovicích je jako návštěva v rodině knihařů za první republiky
Při prohlídce obytného domu a navazující knihařské dílny, ve kterých po většinu svého života ve středočeských Rožďalovicích žil a pracoval známý umělecký knihař Jenda Rajman, si budete spíš než v muzeu připadat jako na návštěvě v rodině knihařů v době první republiky. Právě tak to chtěli Rajmanovi potomci, kteří nemovitosti, ve kterých jejich rodina žila od začátku 20. století, před několika lety zrekonstruovali a otevřeli veřejnosti.
V památkově chráněných prostorách tak návštěvníci uvidí například dochované původní vybavení některých místností, ale také různé nástroje a stroje, se kterými Jenda Rajman pracoval.
V Muzeu klasického knihařství ve středočeských Rožďalovicích mě vítá vnuk uměleckého knihaře Jendy Rajmana Pavel Hančar. „Muzeum jsme vytvořili jako památník na mého dědečka, na jeho umění, přátele a vůbec na jeho život,“ vysvětluje. „Narodil se v roce 1892 tady v Rožďalovicích. Vyučil se u svého tatínka a na tovaryšský pobyt odešel do Prahy k Ludvíku Bradáčovi, o kterém se říká, že byl zakladatel české knižní vazby. V té době se knižní vazbou začali zabývat výtvarníci, a proto se u Bradáče seznámil a spřátelil s Maxem Švabinským, Františkem Koblihou, Vratislavem Hugo Brunnerem a dalšími. Když se mu posléze povedlo etablovat se jako evropský významný knihař, někteří z nich ho v Rožďalovicích navstěvovali. Z těchto návštěv se nám dochovala Kniha hostů,“ vysvětluje Pavel Hančar.
Vedle kreseb a zápisů z Knihy hostů zdobí jednotlivé místnosti také obrazy a grafiky známých českých výtvarníků, které od nich Jenda Rajman dostal darem. Během prohlídky ale samozřejmě uvidíte i expozici knižních vazeb. „Dědeček nevázal knížky jenom klientům, ale budoval si svou vlastní knihovnu. Říkával, že knížky obléká a že se snaží, aby jejich zjev evokoval, co je uvnitř,“ říká můj průvodce a ukazuje mi různé knižní vazby. Život a práci tohoto uměleckého knihaře dokumentují také vystavené písemnosti, fotografie nebo různé předměty.
V rámci prohlídky si lidé projdou obytnou část, například kuchyň nebo koupelnu, které jim přibliží tehdejší život. Podívají se také na střechu knihařské dílny, kde vznikla terasa, protože k domu nepatřil žádný pozemek. V knihařské dílně si pak prohlédnou původní nástroje, například knihařská tlačítka nebo rytiny, kterými Jenda Rajman knihy zdobil. Uvidí zde i původní stroje, na kterých pracoval. „Všechny stroje kromě jednoho jsou po dědečkovi. Vidíme tu například sekačku na papír, sekačku na lepenku, řezačku nebo oklepávačku. Všechno se tady zachovalo, jak to dědovi s odpuštěním odpadlo od ruky. Maminka v jeho díle pokačovala. Nikdy se tady nic neztratilo, takže se díváme na technologiii klasického knihařství, řekněme meziválečného, která se v této dílně zachovala dodnes,“ dodává Pavel Hančar.
Praktické informace
Otevírací doba: 1. května až 30. září od středy do neděle a ve svátky, 1. října až 30. dubna od pondělí do pátku, vždy od 10.00 do 16.00 hodin.
Vstupné: 80 Kč, snížené 50 Kč
Cesta: Z Prahy vlakem přes Nymburk nebo autobusem přes Kopidlno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
