Prestižní cena Německé asociace hudebních vydavatelů pro „Gilgameše“ a 22. Dny Bohuslava Martinů

7. prosinec 2016

Dne 8. prosince uplyne 126 let od narození Bohuslava Martinů. Už od 20. listopadu probíhá tradiční festival s názvem Dny Bohuslava Martinů, které se letos konají už po dvaadvacáté. Za jejich organizací stojí Nadace Bohuslava Martinů ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, a celá řada dalších pořadatelů, včetně Českého rozhlasu, který se prezentoval koncertem rozhlasových symfoniků.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Hostem našeho pořadu byl proto člověk, který o Martinů mnoho ví a mnoho pro jeho odkaz udělal – ředitel Institutu Bohuslava Martinů v Praze, Aleš Březina, mj. také předseda ediční rady Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů.

Ve vysílání seznámil Aleš Březina posluchače s dosud vydanými nebo k vydání připravenými svazky Souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů, tedy Eposem o Gilgamešovi, Symfonii č. 4, Komorní hudbě pro 6-9 nástrojů, kantátami Svatební košile a Polní mše a cyklem čtyř kantát na texty Miloslava Bureše. Tato díla také v ukázkách zazněla. Na názorných příkladech vysvětlil, v čem spočívá hlavní přínos kritického vydávání skladatelova díla, vycházejícího v nakladatelství Bärenreiter. Není jím v žádném případě jen příprava závazného notového vydání, ale také objasnění geneze a kontextu vzniku díla a ve vypracování obsáhlého kritického aparátu včetně faksimile vybraných stran skladatelových autografů.

Z dopisu našeho posluchače: "S přáním pěkného dne si dovolím položit dotaz panu Březinovi. Na podzim jsem se vrátil z mého oblíbeného Toskánska, abych se "protoulal" po cestách, které vedli Vladimíra Holana k sepsání jeho Toskány. Do tohoto jsem zařadil návštěvu baziliky sv. Františka s úžasně rekonstruovanými freskami P. della Francesca. No, a jsme u Bohuslava Martinů. Stejně jako kdysi on jsme s manželkou v úžasu něvěřili očím, co Italové dokázali s rekonstrukcí... Nicméně! V infocentru jsme marně (ale nepřekvapivě) mezi všemi různými cetkami (snad Italové prominou) a dévédéčky všech slepých témat hledali CD s Martinů nádhernými freskami. A tu mne napadá otázka pro Vás pane Březino: Neuděláme s tím něco? Pro Vaši nadaci by to byla skvělá věc! Přeji vše dobré do studia a zdravím Slávek Lupečka."

Pro úplné poznání pramenné situace je nutné dlouhodobě intenzivně vyhledávat prameny notové a nenotové, jako je např. skladatelovu osobní a pracovní korespondenci, interní komunikaci v rámci jednotlivých nakladatelství, dobové nahrávky jeho skladeb z rozhlasových a jiných archivů a pod. Teprve po důkladném objasnění okolností vzniku díla a kompletní autografní situace je možné přikročit k práci na edici, která bude vycházet tempem dvou svazků ročně po dobu více než 50 let.

V reakci na příspěvky posluchačů Březina dále hovořil o skladbě Fresky Piera della Francesca a jejich slavné předloze, čerstvě zrekonstruovaných renesančních freskách na stěnách kostela sv. Františka v Assisi, o skladbičce Pastorely ze Stowe a okolnostech jejich vzniku a o dalších tématech. S právě probíhajícím festivalem Dny Bohuslava Martinů seznámil posluchače v rozsáhlém telefonickém vstupu prof. Václav Riedlbauch, ředitel Nadace Bohuslava Martinů.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.