Pražská kavárna – zrcadlo moderního světa

V kavárně se čeká na zázrak, který dává smysl vnějšímu světu.
Antonín Kosík, z monografie věnované kavárně Slavia (1998)

Kavárna jako multifunkční městský prostor nabízející různé druhy posezení, občerstvení i zábavy se stala zrcadlem moderního světa. Díky pochopení toho, co se děje „uvnitř“, lze pochopit to, co se děje „venku“, připomíná historička umění Eva Bendová ve své právě vydané knize Pražská kavárna: minulost – přítomnost (Praha: Verzone 2017).

Tímto titulem se Eva Bendová snaží vrátit v politickém diskurzu devalvovanému pojmu „pražská kávárna“ původní význam. Průvodci historickými i současnými pražskými kavárnami, opatřenými černobílými reportážními fotografiemi i reprodukcemi dobových dokumentů, předchází studie, v níž odhaluje, nejen kdy se v Praze začala pít káva, ale jak kavárny postupně získaly nezvratnou pozici v českém veřejném životě. Ať už jím byly debaty a schůze v revolučním roce 1848 nebo během revoluce sametové, vznik různých uměleckých sdružení, manifestů i nových směrů.

Máš takové nebo onaké
starosti – do kavárny!
Nemohla k tobě přijít z nějakého, byť
sebevěrohodnějšího důvodu – do kavárny!
Máš roztrhané boty – kavárna!
Jsi úzkostlivý a spořivý
a nic si nedopřeješ – kavárna!
Nenalézáš žádnou, která by
se k tobě hodila – kavárna!
Stojíš vnitřně před
sebevraždou – kavárna!
Nenávidíš a podceňuješ lidi,
a přesto se bez nich neobejdeš – kavárna!
Již nikde Ti nedají na dluh – kavárna!
Peter Altenberg: Kavárna

Ve dvanácti historických exkurzech o historii i současnosti pražských kaváren s autorkou monografie Evou Bendovou diskutuje literární historička Kateřina Piorecká.

Kavárna jako světový názor. Letní opakování kavárenského Silvestru na Vltavě 2017

Kavárny – prostor pro setkávání, pro hledání inspirací literárních, básnických, hudebních, divadelních a kabaretních, pro zkoušení humoru bez vtipu i s ním, pro mystifikace, patafyzické a dadaistické nápady. Vybrané části programu z původně celodenního silvestrovského vysílání, které uzavřelo vltavský projekt Rakouský rok (2017), si nyní můžete poslechnout v rámci letního opakování. Připravili Petr Gojda, Jiří Kamen a Milena M. Marešová.

Společně projdou po stopách Georgia Deodata Damaascena Staré Město i Malou Stranu, v Celetné nahlédnou do kafíren obrozenců, zastaví se pod okny první pražské velkokavárny U nádraží, aby se společně zamyslely nad tím, co znamenala kavárna v životě české i česko-německé moderní společnosti. Kavárny totiž otevíraly prostor pro velmi rozmanité činnosti – ať už jako místo schůzí různých spolků či intimního rozhovoru ve dvou, prostor k tanci, šachové hře či biliáru, nebo osamocené četbě, poslechu hudby. Staly se prostorem pro mondénní dámy, vážené pány, flanéry, rozpustilé tanečnice, bohémy i introverty. Bylo tomu tak v dobách tonetových židlí a omšelého plyše, výstavních funkcionalistických velkokaváren i dnešních espresso barů a hipsterských kaváren.