Praktická příručka pro státní převrat. Po padesáti letech se skandální kniha dostává i k českému čtenáři
Kniha Edwarda Luttwaka Státní převrat – Praktická příručka vyšla poprvé roku 1968. Zaujala laiky i odborníky a dnes je klasikou politologické literatury. O prvním českém vydání jsme si povídali s překladatelem Martinem Pokorným.
Luttwakova kniha v sobě pojí informovanost, praktické zkušenosti i dobrodružné napětí kořeněné bonmoty. Režimy po celém světě zaváděly v reakci na tuto knihu opatření, která měla zamezit strategiím popisovaným v této „praktické příručce“. Byla přeložena do dvaceti jazyků. Český překlad vychází z verze, kterou autor roku 2016 aktualizoval. Nově uvažuje i o zranitelnosti stabilních režimů v důsledku ekonomické krize z let 2007 až 2015.
Machiavelli z Marylandu
Edward Luttwak se narodil roku 1942 a dlouhodobě se zabývá vojenskou strategií a mezinárodními vztahy. Kniha Státní převrat byla jeho prvotinou. Její vysoká stylistická úroveň a literární kvality vynesly autorovi přezdívku „Machiavelli z Marylandu“. Pro New York Times píše Luttwak provokativní sloupky o mezinárodní politice a živí se tím, že své znalosti poskytuje vládám po celém světě. Luttwak má i blízký vztah k Česku (respektive Československu). V Praze pobýval přímo v době srpnových událostí roku 1968. Nejen o tom se dočtete v českém vydání Státního převratu, které nyní vydává nakladatelství Maraton. O překlad se postaral Martin Pokorný.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
-
Amadeus. Strhující drama o střetu geniálního talentu s průměrností a o touze umlčet hlas Boží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.