Prahou Franze Kafky

Vlastně to nebyla žádná dlouhá procházka, spisovatel Franz Kafka se narodil v roce 1883 a roku 1924 zemřel. Také kniha provázející zájemce po významných kafkovských místech je útlá, ani nemá obsah, jen osm medailonků - zastavení a na předsádce ne příliš zřetelnou mapu se zakreslenými body, které byly se životem světově proslulého spisovatele nejúžeji propojeny. Svazek je naštěstí doplněn řadou fotografií zachycujících dobový stav objektů a celků, v nichž uplýval život příslušníků pražské německé a židovské obchodnické rodiny Kafků. Výběr dokumentárních fotografií, prokládaný portréty postupně dorůstajícího chlapce a dospívajícího muže, je ponechán v původním černobílém hávu, bez reklamně výraznějších barevných snímků dnešního stavu oněch míst. Neznalec tak možná bude nalezenou realitou poněkud překvapen, občas zatápe zda jde o správný dům, ale o charakteru spisovatele komponujícího skutečnost do mystického hávu to nepochybně vypoví spolehlivě. K němu barevná škála omezená na černou a bílou jaksi přirozeně patří.

Literární pochůzku lze samozřejmě absolvovat v libovolném sledu s vědomím, že nejvíce míst je na dohled spojeno s historickým středem města a se Staroměstským (v Kafkových časech Velkým) náměstím. Ve většině, totiž v pěti zastaveních, jako by se jen postupně střídaly paprsky ulic z tohoto "rynku" vybíhající. Ovšem logické bude zahájit chůzi pěkně od začátku, od Zastavení č. 1 - náměstí Franze Kafky č. 27/5, kde stával dům, v němž se Franz Kafka 3. července 1883 narodil, a o němž je zde řečeno, že stál na okraji bývalého židovského ghetta.

J. Róna: Kafkův pomník|foto: Jana Šustová

Prostor svého života ostatně nejvýstižněji popsal sám spisovatel, což je možné číst v jedné ze zařazených vzpomínek, ve slovech, jimiž F. Kafka komentoval svůj pohled do Staroměstského náměstí: Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek dál nalevo je můj úřad. V tomhle malém okruhu ... je uzavřen celý můj život. Průvodce k tomu dodává konkrétní pojmenování: dům U Minuty, odkud vyšel malý Franz v září roku 1889 poprvé do školy; dům U Tří králů, v němž se utěšeně rozrůstal otcův obchod; Karolinum, palác Golz-Kinských i dům U Lodi, kde začínající spisovatel během jedné noci napsal povídku Ortel, která jako zázrakem po letech zoufalého tápání nastartovala jeho první plodné tvůrčí období.

Poslední zastavení, jak už to spravedlivě bývá, dovede poutníka a čtenáře k místům posledního spočinutí - Zastavení č. 8 - hrob Franze Kafky a jeho rodičů, Nový židovský hřbitov, Strašnice, Izraelská č. 1. Sem byl spisovatel, který zemřel 3. června 1924, pochován a sem jistě vedou kroky těch, jež zlákala díla záhadného a úzkostlivého autora i svědomitého úředníka úrazové pojišťovny Franze Kafky.

Na kafkovskou cestu Prahou není třeba s sebou brát nějakou zvláštní znalostní výbavu. Nepochybně tato možnost zláká především čtenáře, znalce a obdivovatele. Pro ty je následně připraveno literární dílo, dopisy, vzpomínky, vše soustředěné do třináctisvazkového prvního českého souborného vydání. Ovšem také spisovatelův pomník, postavený v roce 2003, mezi Španělskou synagogou a kostelem sv. Ducha, mezi Dušní a Vězeňskou ulicí... a Muzeum Franze Kafky sídlící v Hergertově cihelně na Malé Straně. Ale to už je jiná cesta, náročnější a delší.

Josef Čermák, Prahou Franze Kafky, Albatros, Praha 2008, str. 56.