Porodní bába: finský magický realismus v příběhu lásky a války
Zběsilá nenávist a právo na milostný život jsou náměty románu finské spisovatelky Katji Kettu. Děj knihy nazvané Porodní bába zasadila autorka do období laponské války, na finské území, kde dochází k příkořím, kolaboraci, k vraždám vinných i bezbranných. Knihu v překladu Jitky Hanušové vydalo Argo.
Osiřelá nemanželská dcera šamanky a komunisty se stane porodní asistentkou. Průběh porodu zná dokonale, odhadne komplikace, dokáže ulevit od bolesti. Jenže čas v kalendáři ukazuje pozdní léto roku 1944, dobu, v níž pojem „radostná událost“ má až poněkud groteskní nádech. Prostor, do něhož autorka děj románu zasadila je „zatížený“, neboť v hraničním území se spojenec snadno mohl stát nepřítelem a důsledky předchozího chování, vlastních slabostí a zrad se nejsnáze v takových případech „smývá“ krví nevinných, žen a dětí.
Zvláštností knihy je osobitý jazyk autorky, drsný, jak bychom samozřejmě u literatury této provenience předpokládali, ale zároveň nesmírně poetický. Hrdinka pracuje jako porodní asistentka, ale když se poté, co se zamiluje do příslušníka nacistické armády, dobrovolně přihlásí na práci do zajateckého tábora, její úloha se z „anděla života“ promění v přesný opak. Zajatkyněmi jsou totiž ženy trestané i tím, že jsou k dispozici svým věznitelům. A následky likviduje právě Šikmooká. Proto je způsob vyjádření Katji Kettu tak jímavý – mluví totiž o věcech výsostně intimních, které bezcitná doba ponižuje a degraduje. Paradox, ba nemožnost něčeho takového ve formulaci autorky jakoby působí mnohonásobně silněji.
Související
-
Skrze život jednotlivce můžeme pochopit historii lidstva, říká finská spisovatelka Katja Kettuová
Malí lidé, velké osudy a historická tabu. Všechno najdeme v románech finské spisovatelky Katji Kettuové. Autorka přijela do Česka představit svoji nejnovější knížku nazvanou Můra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.