Pojďme se nebát! Skautské instituty neučí jen lesní moudrosti, ale i boji s fake news
Již v pěti městech pomáhá Skautský institut svým programem utvářet veřejný prostor a vybízí k diskuzi o občanské společnosti.
Chytákem ve vědomostní soutěži by klidně mohla být otázka, jaký je rozdíl mezi junákem a skautem. Žádný - jsou to synonyma. Oficiální název české skautské organizace je totiž Junák - český skaut. Českým skautům se "junáci" začalo říkat ještě před vznikem první republiky. V roce 1912 vydal zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík brožurku s názvem Základy Junáctví. Lokální název pro skauty zvolil z obavy, aby rakousko-uherská monarchie organizaci nezakázala. Jeho intuice byla správná - skauting byl v průběhu své činnosti od roku 1912 třikrát zakázán různými režimy.
O zákazech, se kterými se museli Skauti potýkat, vypráví i dokument Skauti bez lilie, který mapuje osud skautské organizace v průběhu nelehkého 20. století. Pamětníci dodnes docházejí na veřejné projekce tohoto dokumentu a snaží se přiblížit mladým divákům těžká období z junácké historie.
Pro Skautský institut není důležitý společný prostor, ale myšlenka
Z historie českého skautingu
1. srpna uplynulo 100 let od vzniku světového skautského hnutí, český skauting je přesně o pět let mladší. Těmto významným výročím se věnuje ojedinělá expozice nazvaná "Z historie českého skautingu", kterou v prostorech zámku Nižbor na Berounsku uspořádala mateřská organizace Junák, pod kterou český skauting patří. Jde o vůbec první expozici v České republice, zatímco sousední Slováci mají svoji stálou výstavu v Ružomberku už od roku 1997. Český, respektive československý skauting neměl v minulosti na růžích ustláno a byl třikrát zakázán - německými fašisty a dvakrát komunisty. Současná částečně interaktivní výstava je situovaná ve třech zámeckých místnostech, kterými Miroslava Jedličku provedl její kurátor a účastník právě skončeného výročního světového jamboree v Anglii Ivan Vápenka.
Dnes je skauting rozšířen všude po světě kromě několika diktatur. "V jednotlivostech se může skautský program lišit, ale všude se dbá na skautskou výchovnou metodu, tedy výchovu dětí v družinách s vrstevníky, posilovaní sepjetí s přírodou a na rovnocenný vztah mezi dospělými a dětmi," vysvětluje základní skautskou vizi Miloš ‚Šípek‘ Říha z pražské pobočky Skautského institutu.
Podle jeho slov v České republice působí přes 500 skautských jednotek, do kterých dochází přes 60 000 skautek a skautů. Samostatným pilířem skautské činnosti jsou pak právě Skautské instituty, které dnes působí v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Kolíně. "Pro Skautský institut není klíčový samotný prostor, ale princip aktivního spolčování lidí, kteří mají zájem tvořit veřejný prostor, kde se budou řešit společenská témata," popisuje Říha. Kateřina Zavřelová, která se stará o Skautský institut v Brně, se domnívá, že koncept institutů je zajímavý pro města, která hledají smysluplné využití svých objektů. V Praze i Brně se podařilo oslovit magistráty s lákavou nabídkou programu pro veřejnost.
Svět se dramaticky mění, reaguje na to i skautský program
Jděte s dobou, ale buďte obezřetní, nabádá největší digitální festival v Evropě
Když se v Berlíně před 11 lety konal první ročník festivalu digitální kultury re:publica, dorazilo na 700 bloggerů, letos přijela Chelsea Manning a dalších 10 000 lidí.
Pozornost návštěvníka stránek Skautského institutu hned na hlavní straně upoutá heslo Nebát se. Čeho? Zvláštním fenoménem dnešní doby začíná být strach. Strach nového typu. Vše kolem nás se mění rychleji, než jsme schopni přijímat. V lidech tyto překotné změny vyvolávají obavy. Odpovědí skautského oddílu je heslo 'Pojďme se nebát'," vysvětluje Říha. Proto se do programové linky institutů propisují témata jako Média v měnícím se světě, kde špičkoví novináři mluví o proměňujícím se světě žurnalistiky plném fake news. Skauting je totiž především o osobním rozvoji; ve vztahu k sobě samému, ve vztahu k okolí, v rozvoji společenských hodnot. "Svět se dramaticky mění a měli bychom připravovat mladou generaci na život," doplňuje Zavřelová. V Brně se při tvorbě programu vydali podobnou cestou a shodli na hlavním tématu "nejistota": "Pravidla, která dříve platila, se mění, a je třeba se na ně adaptovat, vypořádat se s nimi. Zaměřili jsme se proto na oblasti média, vzdělávání, práce, vztahy a odpovědnost ke světu kolem nás."
A co na to Jaroslav Foglar? A kdo to byl Pumík? Poslechněte si celý rozhovor včetně foglarovského přídavku Petry Kultové. V ArtCafé jsme zvali i na Digitální detox Radia Wave a hráli hudbu spojenou se skautingem podle výběru Pavla Zelinky.
Související
-
Hergot!: Evangelium podle Jaroslava Foglara
Zatím poslední kniha teologa a religionisty Pavla Hoška nese název Evangelium podle Jaroslava Foglara a zabývá se náboženským rozměrem ...
-
S Petrem Vaňkem o boji proti nenávisti a skautingu v čase...
„Je zřejmé, že to gesto se nezalíbilo úplně každému, ale ani se v rozdělené společnosti, jakou je v dnešní době ta česká, zalíbit každému nemůže. Zároveň tu ale ska...
-
Teenageři a sociální média. Kniha „Je to složitější" obhajuje život náctiletých na sociálních sítích
Co nového přináší teenagerům komunikace prostřednictvím Facebooku, Twitteru nebo Instagramu? Jak sociální média ovlivňují kvalitu jejich života?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.