Plyšová veš a jazýček
Knihy Plyšová veš a O jazýček kratší jsou od různých autorů, vydané různými nakladatelstvími a přesto bych je ráda zahrnula do společné recenze. Jsou totiž obě napsané ženami a spojuje je jemný ženský humor, sarkasmus a ironie .
Plyšová veš je od Hany Hlavínové a nese podtitul: Román od ženy. Tím jakoby naznačovala, že je od ženy, která už něco zažila a ví, o čem mluví. Jitka, mladá redaktorka měsíčníku Živočišná výroba, se rozhodne vstoupit do svazku manželského s přítelem Václavem. Ten je věčně zaneprázdněným a nuzně placeným českým učitelem. Oba žijí v 1+1 a jsou šťastni. Zde idylka končí. Hned po svatbě ji přepadnou mateřské pudy a vbrzku je počat nový človíček. Drsná realita dalších měsíců je konfrontována s pasážemi z příruček o těhotenství. Místo krásné, šťastné a vyrovnané ženy je zde "nafouklý míč či velryba" s nervovými záchvaty, věčnými ranními nevolnostmi a nateklými kotníky. A to ještě není nic proti tomu, když se potomek narodí. Maratón kojení a péče o dítě naruší předsevzetí, že si novopečená maminka bude k mateřské přivydělávat šitím plyšových vší a jiných potvůrek pro uměleckou galerii. V skrytu duše v ní totiž dřímá umělkyně a tohle jí připadá jako možnost odstartovat svou uměleckou dráhu.
Také rodina Jitčina bratra není pohádková. Tři synovci se snaží zlikvidovat nejenom domácnost, ale i rodiče. Jsou postrachem celého příbuzenstva a trochu nám připomínají "Takovou normální rodinku". Selhává na nich dokonce i pedagogický přístup strýčka Václava. Následkem toho se Jitka a Václav zapřísahali, že budou mít pouze dvě děti. Ovšem to by to nebyl happyend, kdyby se k prvním hrdě ušitým a prodaným vším a již odrostlému několikaměsíčnímu miminku nepřidala další šťastná zpráva - budou mít dvojčátka.
Když knihu budou číst mladé a dosud nezadané slečny, budou se smát a bude jim to připadat ohromně veselé. Zato vdané či rozvedené ženy naopak pobaví zjištění, že v tom nejsou samy a ironickým pokyvováním hlavou budou souhlasit s většinou líčených situací. Takže kniha pobaví všechny věkové kategorie.
O jazýček kratší napsala další česká žena, byť se skrývá za pseudonymem, který moc český není. Jak sama uvádí, "její Vivien je impozantní žena, kdežto ona sama je obyčejná mamina pečující s láskou o své děti a nestojí o popularitu". Dějově jakoby navazovala tam, kde Plyšová veš končí. Hrdinka Gábina je šťastně vdaná a spokojená mamina od dvou dětí. Ovšem jen do té doby, než zjistí, že je jí její drahý manžel nevěrný. O pomoc požádá kamarádky Alenu a Kamilu. Hlavně aktivnější Kamila přidá plno "dobrých rad", od počátečního sledování manžela až po nejrůznější druhy pomsty oné proradné ženštiny. To, co zprvu vypadá jako nevinné podvůdky a pomluvy se zvrhne v dost kruté ublížení. Výsledkem mělo být navrácení manžela k rodině, ale ten se naopak upne k trpící milence. To ovšem ještě manželka neví ...
Kamila, jako strůjkyně pomstychtivých akcí, se dočká svého potrestání. Sama se nechá pobláznit, opouští svého manžela, který ji miluje, a utíká k milenci. Z toho se vyklube podvodník a idylka je rázem pryč. Nepoučená Kamila se sice vrací k manželovi, ale v hlavě už kuje další pomstu. Ta se nakonec obrací proti ní a sama zažívá to, co přála jiným
Co dalšího ještě obě knihy spojuje? Ryze české prostředí, mnoho sympatických ženských postav, lehký a čtivý styl. Protože my ženy jsme naprosto nepoučitelné, budeme o těchto peripetiích manželství a mateřství s chutí číst a pak prožívat ty své. A možná o tom jednou také napíšeme knihu ...
Hana Hlavínová: Plyšová veš, Mladá Fronta, 272 s.
Vivien Rose: O jazýček kratší, Nava, 149 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
