Petr Balajka: Ottla. Životopisná hra o nejbližší sestře Franze Kafky s Taťjanou Medveckou v titulní roli

To, že Kafku s Ottilií, podomácku Ottlou, vázal velmi důvěrný vztah, dnes dosvědčují zachované dopisy, v nichž jí psal velmi důvěrné záležitosti a často byla první osobou, jíž svěřoval svá přání, úmysly a potíže. Tak se Ottla jako první z rodiny dozvěděla o prvním útoku zákeřné choroby, která se u Kafky projevila v srpnu 1917: „Chrlení se tomu česky říká, nevím, jestli to píšu dobře, ale výraz pro tohle prýštění z hrdla je výstižný.“

Franz Kafka a jeho sestra Ottla na dvoře rodinného statku v Siřemi|foto:Galerie Franze Kafky v Siřemi

Ottla byla nejen Kafkovou důvěrnicí, často mu pomáhala i s věcmi praktickými, se kterými si dovedla lépe poradit. Pomáhala mu hledat samostatné bydlení, pronajala a upravila domek ve Zlaté uličce, kde mohl nerušeně po práci psát, protože rušné prostředí bytu Kafkových v Dlouhé ulici mu to neumožňovalo.

Kafka naopak ji podpořil v její revoltě proti přání rodiny, když si namluvila a posléze i vzala nemajetného Josefa Davida. V roce 1916 dopise snoubence Felice Bauerové charakterizoval Kafka svoji sestru těmito slovy: „pravdivá, čestná, důsledná, pokora a pýcha, citlivost a distance, oddanost a samostatnost, plachost a odvaha v neklamné rovnováze“.

Petr Balajka|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Svoji pověstnou oddanost a odvahu osvědčila Ottla v nelehkých dnech protektorátu, kdy ji i sestry dostihly barbarské norimberské zákony, a ještě později v Terezíně, kde se starala o sirotky. Tam se také ujala zbídačených židovských dětí z Polska a dobrovolně je doprovázela do transportu do Osvětimi. Krátce po příjezdu v říjnu 1943 tam spolu se všemi dětmi byla zavražděna v plynové komoře.