Peklo, očistec i radost zažíváme tady a teď. I proto mě zajímá Božská komedie, říká Radka Bodzewicz. Výjevy z ní namalovala ve 3D
Nápady na nové obrazy se jí nejčastěji zjevují v lese a také v knihách. Skicák má u sebe v podstatě pořád. „Jsem procesuální umělkyně, když denní kresby nebo čtení utnu, nápady ke mně přestanou chodit,“ říká výtvarnice Radka Bodzewicz, která v posledních letech kombinuje malbu s rozšířenou realitou. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvila i o obrazu, který se loni úspěšně vydražil v londýnské síni Sotheby´s.
Ráda se, jak říká, babrá v hlíně, a ačkoliv na Akademii výtvarných umění nakonec přeci jen absolvovala v grafickém ateliéru Vladimíra Kokolii, láska k zemině jí zůstala dodnes. Když zrovna nemaluje, modeluje a vypaluje sošky, jež jsou jí pak při kreslení vzorem, a ráda také pracuje s glazurou.
Hlína jí nakonec také pomohla překonat strach z prázdného bílého papíru. „Strašně dlouho jsem hledala, kdo vlastně jsem,“ vzpomněla ve Vizitce na první roky na AVU, kde – tak trochu proti své vůli – začala studovat místo grafiky sochu v ateliéru Jindřicha Zeithammla. „Neuměla jsem malovat na bílou plochu, a tak jsem začala používat hlínu. Míchala ji s vodou a ředidly a ve vzniklé ploše si pak hledala vlastní světy. Lépe se mi tak dařilo napojit se na imaginaci.“
Malý svět, ve kterém se dějí velké věci
Radka Bodzewicz patří v necelých třiceti letech mezi nejzajímavější umělce mladé generace. Ve své práci kombinuje abstrakci s figurou, poslední dva roky pak práci s hmotou rozšířila do 3D prostoru. Ke svým obrazům na plátně maluje další příběhy, jež pak diváka díky speciální mobilní aplikaci přenášejí do útrob autorčina bohatého světa plného lidí, duchů, hor a jezer. Zkrátka do světa, kde se dějí věci.
Vidět je mohli například návštěvníci loňské jarní výstavy v pražské Bold Gallery, kde Bodzewicz vystavila cyklus inspirovaný různými motivy Danteho Božské komedie. „Zajímá mě posmrtná cesta, nevnímám ji ale jen jako dobu po samotné smrti. Vždyť peklo, ale i očistec nebo radost zažíváme tady a teď. Vztahuji to k dnešní každodennosti,“ dodává umělkyně, která Božskou komedii přečetla ve všech dostupných překladech. I o nich mluvila ve Vizitce detailně. Podrobněji také rozvedla, jak se skrz hru dostala k tvorbě ve 3D, jaký má vztah k Bělorusku, které z Prahy podporuje v boji za demokracii, proč se v jejích obrazech často objevuje motiv jezera anebo jak důležitá je pro ni v mateřství vlastní tvorba.
V současné době si Radka Bodzewicz dává od Božské komedie pauzu, zkouší zachytit cykličnost času a pracuje na obrazech inspirovaných mýtem o věčném návratu. Dá-li koronavirus, na konci letošního roku by své nové práce měla vystavit v pražské Špálovce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.