Panspermie a život ve vesmíru
Už tomu bude 100 let od chvíle, kdy známý švédský chemik a filozof Svante Arrhenius přišel s myšlenkou tzv. panspermie. Podle ní byl život na Zemi přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují vesmírem a jakmile se dostanou do příznivých podmínek, uchytí se v nich a začnou se rozvíjet. Tato představa byla dlouho přijímaná, bližší poznávání nehostinného vesmírného prostředí však začalo ukazovat, že putování mikrobů mezi planetami brání vakuum, velmi nízké teploty i elektromagnetické a kosmické záření. Myšlenka panspermie proto na určitou dobu ustoupila do pozadí - přesto se postupně začala vracet na scénu - ovšem jakoby opačně - mluví se o inverzní panspermii. Vědci totiž nevylučují, že by se živé mikroorganismy ze Země mohly dostat na jiná tělesa sluneční soustavy. Jak? Na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Jiřího Grygara z fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.