Panspermie a život ve vesmíru
Už tomu bude 100 let od chvíle, kdy známý švédský chemik a filozof Svante Arrhenius přišel s myšlenkou tzv. panspermie. Podle ní byl život na Zemi přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují vesmírem a jakmile se dostanou do příznivých podmínek, uchytí se v nich a začnou se rozvíjet. Tato představa byla dlouho přijímaná, bližší poznávání nehostinného vesmírného prostředí však začalo ukazovat, že putování mikrobů mezi planetami brání vakuum, velmi nízké teploty i elektromagnetické a kosmické záření. Myšlenka panspermie proto na určitou dobu ustoupila do pozadí - přesto se postupně začala vracet na scénu - ovšem jakoby opačně - mluví se o inverzní panspermii. Vědci totiž nevylučují, že by se živé mikroorganismy ze Země mohly dostat na jiná tělesa sluneční soustavy. Jak? Na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Jiřího Grygara z fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.