Panspermie a život ve vesmíru
Už tomu bude 100 let od chvíle, kdy známý švédský chemik a filozof Svante Arrhenius přišel s myšlenkou tzv. panspermie. Podle ní byl život na Zemi přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují vesmírem a jakmile se dostanou do příznivých podmínek, uchytí se v nich a začnou se rozvíjet. Tato představa byla dlouho přijímaná, bližší poznávání nehostinného vesmírného prostředí však začalo ukazovat, že putování mikrobů mezi planetami brání vakuum, velmi nízké teploty i elektromagnetické a kosmické záření. Myšlenka panspermie proto na určitou dobu ustoupila do pozadí - přesto se postupně začala vracet na scénu - ovšem jakoby opačně - mluví se o inverzní panspermii. Vědci totiž nevylučují, že by se živé mikroorganismy ze Země mohly dostat na jiná tělesa sluneční soustavy. Jak? Na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Jiřího Grygara z fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.