Panic je nanic
Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl s nostalgickou slzou v oku vzpomínat na Snowboarďáky a herecký výkon Vojty Kotka a Jirky Mádla, ale musím poznamenat, že jsem jim křivdil. Nová teenagerská komedie Iva Macharáčka "Panic je na nic" mě přesvědčila o jejich kvalitách.
Tři šestnáctiletí kamarádi z Prahy Honza, Jirka a Vašek řeší problémy s rodiči, s pubertou a panictvím, kterého se chtějí co nejrychleji zbavit. Naštěstí jsou za dveřmi prázdniny a kluci už se těší na sličné holky z venkova. Naplánovaný vandr na venkov ovšem téměř překazí Vaškovi prarodiče, kteří vnukovi nadělí zájezd na Balaton. Vašek však z autobusu plného důchodců zdárně uteče a připojí se v jedné malé vísce k oběma kamarádům, aby svorně strávili prázdniny v chalupě, kterou dočasně vyhandlovali s místní kráskou za luxusní pražskou vilu Jirkových rodičů. Teď už jim nic nebrání v užívání prázdnin, honech na místní děvčata a snad ani v dosažení vytouženého cíle.
Teenagerská komedie je žánr, který se v českých luzích a hájích ještě nestačil dostatečně zabydlet. Zahraniční filmová studia pravidelně zásobují věkovou skupinu 14-19 let nevážnými filmy o trampotách dospívajících, vědoma si nemalé kupní síly značného počtu teenagerů, zatímco čeští filmaři a producenti si teprve nedávno uvědomili existenci zábavychtivé mládeže. Po "Snowboarďácích" je film Ivo Macharáčka druhou vlaštovkou domácí produkce tohoto žánru, která se rozhodla uhnízdit na plátnech kin.
Ivo Macharáček vsadil na klasické atributy teenagerských komedií: pečlivý casting, nějaká ta celebrita, jež je dostatečně in a v neposlední řadě pak patřičně cool soundtrack. V případě posledního mu musím dát zapravdu. Zvučné melodie skutečně film zachraňují, protože v momentech, kdy zaznívají, si můžeme alespoň na vteřinu vydechnout od vyloženě zoufalých dialogů, které scenárista vyplodil. Scénář je skutečně nejslabším článkem řetězu. Dá se říct, že se Miroslavu Buberlemu podařilo zdárně skloubit klišé s trapností a povrchností. Kromě základní výše nastíněné fabule, má děj filmu i řadu epizodních odboček, které by mohly být zajímavé, pokud by se nadále rozvíjely (zfalšování vysvědčení, Vaškův útěk ze zájezdu, výměna chalupy za vilu). Žádná z nich se ovšem neřeší. Reálný svět prostě musí stranou, aby hlavním hrdinům umožnil užít si pár bezstarostných prázdninových týdnů. Skutečné konflikty, jenž by mohly nastat, nahrazuje soupeření s bratrem jedné z dívčin, který je od prvního okamžiku na plátně jasným outsiderem, takže jenom čekáme, jak se ho podaří ztrapnit příště. Co říci k sexuální stránce věci, o niž jde v teenagerských komediích především? Jakékoli erotično, které by ve filmu mohlo nastat, Buberle spolehlivě hubí. Kluci se baví jenom o tom, jak velká má která holka prsa, a holky, světe div se, zas u kluků řeší pouze velikost přirození. Krejčovský metr se ve filmu skutečně nezastaví. O vtipných hláškách, na které láká diváky distributor, snad raději pomlčím úplně.
Režijně filmu chybí spád, výsledným dojmem není plynutí příběhu, ale jeho rozkouskování na dílčí obrazy a epizody, jako bychom se koukali na řadu videoklipů. Některé pasáže jsou sice řemeslně slušně zvládnuté, ale to se v celkovém chaosu ztratí.
Herecké výkony hlavních postav jsou průměrné, přirozeně působí snad jen Kristýna Jetenská v roli Kláry a Ivana Korolová jako Zuzana. Výkony nehereckých celebrit pak také nedopadly úplně nejlépe. Šárce Vaňkové role rozverné puberťačky rozhodně nesedla, Andrea Verešová, která si zahrála barmanku, vypadala podle očekávání elegantně, ale před kamerou se jenom mihla. Největší kuriozitou filmu je ovšem Libor Bouček, který si značně rozpačitě zahrál sám sebe.
Pokud mám nový film Iva Macharáčka hodnotit v jeho vlastních intencích, dal bych mu z krejčovského metru pouhých 20 centimetrů. Rozhodně jsem se nebavil, se závěrečnými titulky nepřišla žádná katarze, ale jen úleva, že už je to konečně za mnou. Když sem přemýšlel, jaký klad bych na "Panicovi" ještě našel, krom toho, že v něm hraje spousta krásných mladých lidí, napadla mě jediná věc. Díky němu vím, kolik má Šárka Vaňková přes prsa. Jestli to chcete vědět také, zajděte do kina. Nebo raději obětujte pár korun za Blesk, tam se to jistě objeví co nevidět.
Související odkazy: oficiální stránky filmu
Panic je na nic (Premiéra ČR 26. ledna 2006)
Režie: Ivo Macharáček; scénář: Miroslav Buberle; kamera: Tomáš Kresta; hudba: František Soukup; produkce: Filip Červinka; střih: Zdeněk Marek
Hrají: David Vobořil (Honza Šolar), Michal Hruška (Jirka Nohejl), Tomáš Žatečka (Vašek Beznoska), Šárka Vaňková (Lenka), Kristýna Jetenská (Klára), Ida Sovová (Soňa), Irena Máchová (Lucka), Ivana Korolová (Zuzana), Roman Štabrňák (Dušín), Otmar Brancuzský (hostinský), Květa Fialová (Vaškova babička), Zdeňka Volencová-Žádníková (Vaškova maminka), Vladimír Javorský (Vaškův tatínek)
Nejposlouchanější
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.