„Padre Boemo“. Život na výsluní i v ponížení. 340 let od narození Bohuslava Matěje Černohorského (1684−1742)

2. duben 2024

Virtuózní barokní varhaník a improvizátor Bohuslav Matěj Černohorský (1684 - 1742) se narodil před 340. lety. Ironií dějin zůstává, že je považován za nejslavnějšího českého minoritu, i když byl těmi pražskými například „trýzněn půstem“. Jeden z důvodů, proč svá nejlepší léta prožil v Itálii, kde se mu dostalo velkých poct.

Připravila: Renáta Spisarová
Premiéra: 2. 4. 2024
Technická spolupráce: Aleš Huber
Natáčeli: František Mixa a Lubomír Výrek

Životní příběh „českého Bacha“ – termín vžitý v 19. století – by vydal na dobrodružný román. V Praze se stává Černohorský novicem hudebně nejčilejšího řádu františkánů  minoritů, to mu bylo asi 19 let. Velmi brzy ale odchází coby talentovaný varhaník do Assisi, poté do bohatého centra minoritů města Padovy. Složité korespondence mezi Prahou a italskými konventy objasňuje v poutavém povídání o době 2. poloviny 17. století profesor Stanislav Bohadlo.

Černohorský reagoval na výzvu Prahy ohledně návratu až v roce 1720 a těžce si tam zvykal. V Čechách ponižován, trestán a zbaven všech titulů a hodností, v Itálii obdivován, i proto se do Padovy v roce 1731 navrací, do funkce prvního varhaníka v tamní bazilice. Poslední cestu do Čech už Černohorský nedokončil, zemřel v Grazu v 58 letech, což už bylo tenkrát stáří. V Rakousku i Itálii byly slouženy za „Padre Boema“ mše. V Praze nikoli. Proč? I o tom se dozvíte v Akademii, která nabízí rovněž seznámení s Černohorského skutečným dílem.

Doslova detektivní práci ohledně zjišťování pravosti autorství Černohorského skladeb pak odhalí varhaník, badatel a vydavatel Tomáš Thon. Velkou roli v ní hraje hluboká znalost ladění varhan té doby. Český rozhlas přispěl do hádanky s heslem „Padre Boemo“ natáčením tzv. Černohorského skladeb na repliku barokních varhan v Kostele Jana Křtitele v Hlučíně. Nové kritické vydání Černohorského varhanních skladeb je pak nemilosrdnou zprávou o jeho (ne)autorství dochovaného díla, na jedinečnosti skvělého improvizátora, interpreta a skladatele to ale nic nezměnilo. Černohorského hvězdu následovali po staletí další hudebníci a mluvíme přímo o Černohorského škole. Také proto se jeho osobností zabýváme v roce 2024 a jistě to není naposledy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.