Otto Wagner a secesní tvář Vídně
Pavilony Otto Wagnera na Karlově náměstí v centru Vídně patří k nejčastěji fotografovaným památkám rakouské metropole. Na komplexní prezentaci však musel odkaz jejich autora, secesního architekta Otto Wagnera, až doposud čekat. Ve čtvrtek 25. srpna bude západní pavilon slavnostně otevřen a spolu s ním i stálá expozice věnovaná životu a dílu proslulého Vídeňana.
Otto Wagner (1841-1918), významný architekt, stavitel, městský teoretik a profesor na Akademii, byl i přes četné kritiky a ostré výpady společnosti jedním z nejúspěšnějších vídeňských architektů. Podařilo se mu realizovat projekty klíčových staveb evropské architektury z přelomu 19. a 20. století - k nejvýznamnějším z nich patří budova úřadu c. k. poštovní spořitelny, kostel s obrovskou měděnou kopulí Kirche am Steinhof, moderní obytné budovy (na vídeňské ulici Linke Wienzeile) a revoluční projekt městské železnice. Jeho nejslavnější součástí jsou právě secesní pavilony na Karlově náměstí.
Nevelké budovy s výrazným portálem a bohatým zdobením stojí ve Vídni už od roku 1898. Množství dekorativních detailů učinilo z obou identicky koncipovaných pavilonů čítankový příklad vídeňské secesní architektury. Nádražním budovám hrozila v souvislosti s výstavbou dopravního uzlu vídeňského metra koncem 60. let minulého století demolice. Po protestech byly pavilony nakonec rozebrány a v roce 1977 znovu postaveny, byť půldruhého metru nad původní úrovní náměstí. Nová expozice zřízená v jednom z Wagnerových pavilonů dokumentuje architektovy nejslavnější návrhy a projekty, ale přibližuje Otto Wagnera též jako radikálního teoretika a polemika s tradicionalismem.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.