Osudy scénografa Petra Matáska
Petr Matásek je významný český scénograf a vysokoškolský pedagog, je autorem více než 120 výprav loutkových, činoherních a operních inscenací.
Patří ke generaci českých loutkářských výtvarníků, která od 60. let zaváděla do loutkového divadla nové, antiiluzivní postupy: kombinace akce loutky a živého herce, obnažené materiály, autentické předměty, proměnlivé metaforické významy neutrálního objektu.
Narodil se v roce 1944 v Praze na Žižkově a právě estetika žižkovské periferie, kde se ohrady a vrakoviště prolínají s přírodou, silně ovlivnila Matáskovo budoucí výtvarné směřování. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté loutkářskou katedru Divadelní fakulty Akademie múzických umění.
V letech 1968-74 působil v plzeňském Divadle Alfa, poté se na čtvrt století stal scénografem královéhradeckého divadla DRAK, pro které vytvořil scénografie k úspěšným inscenacím, jako byly Popelka, Šípková Růženka, Prodaná nevěsta, Kráska a zvíře a mnoha dalším. Za svoji tvorbu získal několik cen, mimo jiné i Cenu Alfréda Radoka 2001 za zpracování Marlowovy hry Tragická historie o doktoru Faustovi v Divadle Komedie.
Od roku 1990 je pedagogem na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU a profesorem loutkové scénografie. Pravidelně vede scénografické workshopy v zahraničí, pracovně pobýval např. v Dánsku, na Islandu, ve Francii, Austrálii, , Indii, USA, Kanadě, Japonsku a dalších zemích. Pětidílné osudy natočila Marina Feltlová, technická spolupráce Ladislav Reich.
Nejposlouchanější
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.