Osudy Pavla Jurkoviče. Rozhlasové vzpomínky skladatele, pedagoga, zpěváka a instrumentalisty

30. říjen 2026

Pavel Jurkovič, hudební skladatel a pedagog, mimo jiné popularizátor lidových písní se narodil na Podluží. Právě to v něm formovalo vztah k muzice a přikláněl se tak ke zdejší hudební tradici. Poslechněte si jeho Osudy!

Připravil: Alfred Strejček (za spolupráce Ladislava Reicha)
Natočeno: 2003

Už jako chlapec se stal žákem pražské Scholy cantorum, kterou založil a vedl Miroslav Venhoda. Řadu let později spolupracoval jako zpěvák, instrumentalista, upravovatel lidových písní a textař se souborem Chorea Bohemica, později i s dalšími soubory a tělesy, například s Pražskými madrigalisty.

Jako sólista, zpěvák a instrumentalista se podílel na více než 120 zvukových nosičích. Uplatnil se zejména v nahrávkách středověké, renesanční i barokní hudby. S rozhlasem spolupracoval především na hudebních pořadech pro děti, jako autor je podepsán i pod mnoha hudebními pořady České televize, třeba populárními Zpívánkami. Sám nesčetněkrát přiznával, že na lidové a dětské písničky nedá dopustit.

Jeho úsilí v hudební pedagogice významně ovlivnilo studium u slavného skladatele Carla Orffa v Salcburku na konci 60. let minulého století. Stal se prvním propagátorem Orffova didaktického systému na našich školách. Jurkovič je zároveň spoluautorem mnoha učebnic a metodických příruček pro učitele hudební výchovy, na toto téma publikoval rovněž v odborné literatuře.

V únoru 2016 vznikla Společnost Pavla Jurkoviče, s cílem budovat základnu pedagogova odkazu na intenzivní dobrovolné a systematické práci, po vzoru podobných společností v zahraničí. 

 

autoři: Ladislav Reich , Alfred Strejček
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.