OST-RA-VAR! Ostravská divadla pro náročného diváka

7. prosinec 2018
Inscenace Řeči léčí v Národním divadle moravskoslezském. František Strnad jako Carl Gustav Jung, Petra Lorencová jako Sabina Spielreinová a Robert Finta jako Otto Gross.

Ostrava hostila stovky divadelních odborníků na 22. ročníku festivalu OST-RA-VAR. Ten je tradičně určený studentům divadelních oborů vysokých škol, jejich pedagogům, manažerům divadel a divadelním kritikům.

Na festivalu OST-RA-VAR se v hlavním programu prezentovala tato divadla - Národní divadlo moravskoslezské, Komorní scéna Aréna, Divadlo Petra Bezruče a Divadlo Mír, v takzvaném OFF programu – Stará aréna a Absintový klub Les. Cílem je představit odborné veřejnosti to nejlepší z repertoáru ostravských divadel. OST-RAV-AR je v podstatě důmyslná forma self proma. S tímto nápadem v roce 1997 přišli Marek Pivovar a Alice Tausiková společně s režiséry Jurajem Deákem a Radovanem Lipusem. Podle dramaturgyně činohry Národního divadla moravskoslezského Sylvie Vůjtkové se tento model i po dvaadvaceti letech osvědčuje.

 „Národní“ je ambice!

Co se titulů týče, ostravská divadla si podle slov dramaturgů „do zelí“ nelezou, každé se soustředí na jiný typ repertoáru i jeho provedení.

Inscenace Rok na vsi v Národním divadle moravskoslezském. Jan Lefner jako Kadla a Lada Bělašková jako Vrbková.

Národní divadlo moravskoslezské zajišťuje program pro tři divadelní scény – Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona a nově pro komorní Divadlo 12. „Slovo národní v názvu naší velké ostravské scény znamená především ambici. Jsme divadlo, které je zřizováno a tudíž i dotováno městem. Je to určitý druh schizofrenie, pokud tedy použiju takto expresivní výraz. Nicméně tento pocit nás motivuje přesáhnout rámec toho, jak je obecně vnímáno městské divadlo. Pokoušíme se o vytvoření dramaturgie, která má ambici být v něčem zásadnější a hlubší,“ dodává k názvu své domovské scény dramaturg Adam Gold

Oficiální scéna a underground si v Ostravě rozumějí

Novým šéfem činohry Národního divadla moravskoslezského se od 1. ledna letošního roku stal herec a režisér Vojtěch Štěpánek. Do roku 2016 působil v Praze jako ředitel souboru Divadlo Company.cz v Divadle Komedie, poté fungoval na volné noze. „Ostravský divák je informovaný divák, který zná dobře ostravskou scénu, který viděl desítky zdejších představení a dosáhnout takového divácké okruhu trvá mnoho let. A mým cílem je, aby takoví diváci Národnímu divadlu moravskoslezskému nezmizeli, ale aby spíše přibývali,“ vysvětluje.

Z inscenace Zabiják Joe v Komorní scéně Aréna (hrají Michal Čapka, Tereza Cisovská a Josef Kaluža)

Na OST-RA-VARu se Vojtěch Štěpánek představil také jako herec v představení Slávek Novák, aneb příběh opravdového herce, který se opravdu stal, které uvádí zdejší undergroundová scéna Absintový klub Les. „V Lese se setkávají básníci a spisovatelé, akademici a taky divadelníci. Je to pro mě přirozené prostředí. Je to prostor, kde mohou ostravští umělci z jakéhosi přetlaku tvořit, co se jim zamane. Netrpí to ambicí, že se musí neustále něco vytvářet. Takže spontánně vznikne nápad a my si řekneme, že do roka ho zrealizujeme. Pak se tak skutečně stane a je to z čiré radosti.“

Každý originál, všichni Bezruči

Mezi výrazné reprezentanty ostravské divadelní scény bezesporu patří i Divadlo Petra Bezruče. Zaměřuje se jak na moderní ztvárnění klasických děl, tak na objevování a vytváření prostoru pro nová dramatická díla, dramatizace a převádění „kultovních“ děl literatury nebo filmu na jeviště.  V roce 2015 se stala uměleckou šéfkou Divadla Petra Bezruče Janka Ryšánek Schmiedtová.

Letošní sezonu zaštítili mottem Každý originál, všichni Bezruči.  „Toto motto reaguje na celospolečenský trend, kdy si neustále říkáme, v čem jsme rozdílní, proč jsme rozdílní a že každý člověk je osobnost. Což je velká lež. Každý je samozřejmě originál a velmi specifický, ale každý nemůže být osobnost. A hlavně být osobnost vždy neznamená jen to pozitivní. A jelikož se pořád poukazuje na rozdílnost, tak se zapomíná na to, co nás spojuje.  Jedním z hlavních pilířů divadla je to, že i když jsme rozdílní, tak se tam každý večer sejdeme a prožijeme společný příběh. Příběh a katarze nás spojí,“ říká Schmiedtová.

V Ostravě se dělá poctivé divadlo

„V Ostravě se dělá poctivé divadlo,“ dodává Tomáš Vůjtek, kmenový dramaturg a dramatik Komorní scény Aréna a taky výborný znalec ostravské divadelní scény. „Z velké části je to herecké divadlo, teď tedy mluvím hlavně za Komorní scénu Aréna. A to, co mě nejvíc fascinuje na Ostravě, jsou krásné vztahy mezi divadly. Což znamená, že se lidé napříč divadly spolu přátelí a spolu také vytváří divadlo. Každoročně děláme Pašijové hry v Absintovém klubu Les, kde se na jevišti i v hledišti sejde celá divadelní Ostrava.“

Celé ArtCafé z festivalu OST-RA-VAR včetně hudby od francouzsko-libanonského jazzmana Ibrahima Maaloufa, kterou vybrala Eliška Vidomus, si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související